Za pět utkání v první lize si připsal čtyři výhry, úspěšnost zákroků se vyhoupla nad magických 94 procent a průměr inkasovaných branek na zápas drží na 1,61. Hanáci mají mezi tyčemi oporu.
Šestiměsíční syn Štefan je skutečně jedním z hlavních důvodů tátovy pohody v brankovišti. Po narození měřil 48 centimetrů, stejné číslo nosí Žigárdy dlouhá léta na zádech. Magická numerologie za klid vyzařující z jeho zákroků sice nemůže, ale pětadvacetiletý brankář se přestal užírat z každého gólu.
"Neřeším je. Mám na starosti jiné věci, které jsou důležitější – malý syn, rodina. Nestresuji se tolik problémy, které jsem měl na ledě. Hokej je sice má obrovská láska a můj život, ale jsou jiné priority. A ty mi pomohly se povznést nad hokejové problémy," prozrazuje Žigárdy, co tkví za skvostnou statistikou. "Jo, čísla jsou hezký, ale až budeme na konci, tak to bude lepší."
Jméno Štefana juniora najdete vedle kohouta a lva i na Žigárdyho masce. A v kočárku mladý potomek sleduje tátovy výkony na každém domácím zápase. "Chodí se dívat i babička s maminkou. Přítelkyně je pořád u kočárku," usmívá se brankář. "Je to pro mě příjemné. Hlavně vím, že když se po zápase vrátím domů, někdo tam na mě čeká."
Uznávaný brněnský psycholog Oldřich Tögze už není potřeba. Žigárdy ale nevylučuje, že jeho služeb v budoucnu využije. "Skončilo to, možná se jednou pro konzultace vrátím. Ale teď mám psychologa doma a jednoho ještě menšího," směje se.
Kohouti se chlubí třetí nejlepší defenzivu v soutěži. Konstatování překvapivé vzhledem k letní přestupní politice klubu, které se zaměřilo hlavně na úlovky do útoku. "Celý mančaft pracuje poctivě dozadu. Už v přípravných zápasech to fungovalo. Útočníci pomáhají bekům, beci pomáhají mně. Odrazili jsme se od dobrého startu s Vrchlabím," pochvaluje si Žigárdy.
A dvojka Dalibor Sedlář tak stále čeká na první vteřiny na ledě. "Já bych byl hrozně rád, když bude chytat, ale doufám, že to přijde jen pokud onemocním nebo mě trenéři nechají odpočívat. Svými výkony ho tam pustit nechci," podotýká Žigárdy.
Po Olomouci se nahlas mluví o vysokých ambicích hokejového týmu. Semifinále? Finále? O tom blonďatý gólman nechce ani slyšet. "Mé přání? Já chci, aby malej na konci sezony už chodil. To je pro mě největší cíl," odvětil Žigárdy.
"Nechci koukat na semifinále nebo finále. Samozřejmě si všichni přejeme tam být, to nikdo nepopírá. Hlavně chceme předvádět hokej, který bude pro lidi. Teď na nás chodí a v Chrudimi nás vybičovali k obratu."
Se Žigárdyho pohodou roste síla Kohoutů.
