Vítkovice na ledě Sparty prohrávaly od začátku zápasu. Přesto se ale s prohrou nehodlaly smířit a až do posledních minut střetnutí srdnatě bojovaly.
Za stavu 2:0 pro domácí se Viktor Ujčík pustil do sólového úniku, ale Tomáše Dubu nepřekonal.
"Kdybych dal alespoň jednu ze svých dvou vyložených šancí, mohlo utkání dopadnout úplně jinak. Prostě mi to tam zatím ale nepadá. Kontaktní gól nám pak strašně chyběl," povzdechl si forvard s reprezentačními zkušenostmi.
Vítkovičtí nakonec Pražanům podlehli 1:4, snížit dokázali až sedm minut před koncem.
Trápí vás hodně neproměněné šance?
Pomalu jsem už rezignoval. Spadlo to ze mě v zápase s Kladnem. Nastříleli jsme osm branek a já nedal žádnou. To už jsem si říkal, že je to marný boj. Nebudu se tím ale nervovat. Hodil jsem to za hlavu. Teď už chci hrát hlavně pro tým. Uvidím, třeba se dočkám příští zápas.
Neuklidňuje vás, že pomalejší rozjezd do sezony jste měl i minulých letech?
Pomalejší starty jsem měl, to je pravda. Vždycky jsem ale dal alespoň gól. Teď už je šesté kolo pryč a já pořád nic. Ani by mně to tak ale nevadilo, kdybychom tady uhráli nějaký slušný výsledek, což se bohužel nestalo.
Na začátku sezony jste nastupoval v útoku s Burgerem a Hubáčkem, teď jsou vašimi parťáky Šimíček a Krenželok. Myslíte, že vám tato změna pomůže?
Nám to s klukama prostě nešlo. Na začátku ligy jsme se trápili. Pak jsem si sedl s trenérem a shodli jsme se, že potřebujeme nějaký nový impuls. Trenér se mi zeptal, s kým bych chtěl hrát. Je velmi vstřícný a dá i na názor hráče. Řekl jsem, že bych chtěl hrát s Romanem Šimíčkem. Ten mi vyhovuje jako spoluhráč a i po lidské stránce si rozumíme. Navíc jsme spolu hráli i na Spartě. Spolupráce je teď daleko lepší. Cítím se herně lépe, akorát nám zatím chybějí ty branky.
Na Spartě se vám nepovedl začátek utkání, domácí šli rychle do vedení. Proč?
Někdy se to stane, začátek zápasu člověk jakoby seděl ještě v autobusu. Hráli jsme hrozně zakřiknutě.
Co se dalo udělat jinak?
Hlavně jsme měli začít s jiným sebevědomím. Začátek byl z naší strany strašný. Pustili jsme domácí rychle do vedení. A mužstvo s dvěma tituly, jako je Sparta, dvoubrankové vedení nepouští. V závěru druhé třetiny nás dorazil třetí gól. Ten už rozhodl celý zápas.
Za Spartu jste sezonu a půl hrál. Vzpomněl jste si na své zdejší angažmá?
Když jsme šel na led, tak jsem si vzpomněl, že jsem chodil i po druhé straně chodby. Ale na Spartě jsem nebyl zase tak dlouho, takže příliš hlubokou nostalgii jsem necítil. Spíše jsem si byl vědom, že Sparta je vždycky trochu výjimečný soupeř, ale rozklepaný jsme určitě nebyl.
 Zklidněný střelec. Útočník Viktor Ujčík se upsal Vítkovicím a na motorce už nejezdí |
