Díky tomu byl pardubický hokejista zvolen nejlepším sportovcem kraje za listopad ve čtenářské anketě MF DNES a iDNES.cz.
"Zrovna já? Tý jo. Tak to děkuji," usmál se překvapený Rolinek, jenž na trůnu střídá svého parťáka z útoku Petra Sýkoru.
Jaký byl pro vás uplynulý měsíc?
Měl dvě stránky. Reprezentace pro mě byla úspěšná. V zápasech se mi povedlo hrát nejen dobře, ale dát i nějaké góly, což u mě nebylo zvykem. Ale na klubové úrovni to bylo špatné. Furt prohráváme, jsme vzadu v tabulce. Z tohoto pohledu to bylo zklamání.
Listopad byl pro pardubický tým i poněkud zvláštní. Na střídačce se protočily tři trenérské dvojice.
To je pravda. Určitě to bylo zvláštní. Ale nám bylo vcelku jedno, kdo tým vede. Snažili jsme se dělat body, a to se nám nepovedlo.
Nyní vás vede duo Šejba a Lubina. V čem nastala největší změna?
Nutí nás hrát svůj systém hry. Musíme se podřídit tomu, co nás učí a vštěpují nás do hlavy. Každý trenér má jiné zásady, na nichž trvá.
Je to velká změna oproti trenéru Říhovi?
Prostě je to něco jiného, než nás učil pan Říha.
Jenže na výsledcích se to zatím neprojevuje. Pořád střídáte výhry s porážkami.
Jasně. Trenéři chtějí, aby se to dodržovalo. Jenže pořád se dělají chyby. Zatím to neklape tak, abychom vyhrávali. Zatím se to nedaří naplňovat.
V čem je největší potíž?
To je těžké shrnout do pár vět. Na začátku se spousta věcí nakupila tak, že od té doby je všechno špatné a leží na nás obrovská deka. Nevíme, jak z toho ven. To není výmluva. To je konstatování, co za tím je a proč se nám nedaří. Ale to je na dlouhé povídání.
Poslední zápasy před reprezentační pauzou naznačily, že se zlepšujete v obranné fázi. Souhlasíte?
V obranné fázi určitě. Zlepšení plyne ze systému, který nás trenéři nutí hrát. V obraně hrajeme jednoduše a nepouštíme soupeře do mnoha šancí. Když nebudeme dělat chyby, mohlo by to klapat. Jenže v poslední době zase dáváme málo gólů.
A zlepšit by určitě potřebovala i vaše psychika, že? Pořád se držíte za elitní desítkou, která zajišťuje play-off, a nedaří se vám do ní dostat. To asi také nepřidá na pohodě.
Potřebujeme udělat vítěznou šňůru. Třeba pět šest zápasů. Kdyby se to povedlo, bylo by to super. Jenže mi zvládneme horkotěžko jeden, maximálně dva zápasy. A pak zase přijdou dvě utkání, které nezvládneme. A jsme pořád tam, kde jsme. Je to hodně špatné. To na psychice opravdu nepřidá.
Pomohlo by vám, kdybyste se třeba aspoň na pár kol do desítky dostali a viděli byste, že to jde?
Pomohlo by spíše tohle - nakouknout tam, nepolevit, pracovat dál a vyhrávat zápasy.
Stále se držíte v těsném závěsu za desítkou, máte malou bodovou ztrátu. Jenže se ji pořád nedaří vymazat. Je to hodně ubíjející?
Je to tak. Právě proto potřebujeme udělat nějakou šňůru. Místo toho získané body zase hned ztrácíme. Teď navíc máme odehráno o dva zápasy víc než ostatní týmy. A bodově jsme na tom zhruba stejně. Jsem zvědavý, co s tabulkou udělá, až všichni dohrají své zápasy.
V této situaci je asi těžké hledět příliš vysoko. Přesto... Myslíte si, že elitní šestka zajišťují účast v prvním kole play-off je ztracená? Chybí vám k ní 11 bodů.
(úsměv) To je záludná otázka. V našich současných problémech, kdy nezvládáme víc zápasů v řadě, se vyloženě koukám tak na osmé místo. Dál rozhodně ne.
Jinak řečeno - jakýmkoliv způsobem se dostat do play-off.
Přesně tak. Je jedno z jakého místa. Hlavně být v desítce.
Zatímco v pardubickém dresu si prožíváte víc smutku než radosti, v reprezentaci to bylo. Turnaj Karjala Cup byl pro vás asi nejpříjemnějším obdobím v listopadu, že?
Určitě. Karjala Cup se mi docela povedl. A totéž se dá říct i o týmu. Hráli jsme dobře, Žádný soupeř nás vyloženě nepřehrál.
Nyní jste na reprezentačním srazu znovu. Hodně jste se těšil?
Samozřejmě bych si rád odpočinul, ale těšil jsem se. Vypadnete z každodenního kolotoče a zase můžete myslet na jiné věci. A co si budeme povídat, v nároďáku je mnohem lepší nálada než v Pardubicích.
Není vám proto líto, že se vás týká jen přípravný zápas se Slovenskem?
Ale ne. Jsem rád i za jeden zápas v národním týmu.
Na moskevský turnaj Euro Hockey Tour neletíte. Co budete dělat ve zbytku týdne? Vyrazíte za svými pardubickými spoluhráči na soustředění v Krkonoších?
Na hory nepojedu. OD trenérů jsem dostal volno. Budu odpočívat doma u rodiny.
Odpočinek se vám bude určitě hodit. Nadcházející období bude dost náročné.
Odpočinek je potřeba, aby bylo z čeho brát. Určitě budu hodně odpočívat.
Myslíte si, že se kolem Vánoc bude extraligová sezona lámat?
Přijde mi, že se láme pořád. Ale je pravda, že všechno rychle uteče, až se přehoupnou Vánoce. V únoru už taky nemusí být o co hrát. Leden bude hodně důležitý. Pokud do té doby nezačneme sbírat body, tak už nevím, co nám může pomoci, abychom se dostali do play-off.
A do toho máte ještě Spengler Cup?
No právě. A do toho ještě Davos. Uvidíme. Čeká nás velká neznámá.
Může to být zajímavá zkušenost, ale na druhou stranu je turnaj v Davosu krušnou vsuvkou do extraligových bojů.
Máme náročný program. V Davosu to určitě nebude snadné. Ale na druhou stranu bude turnaj pro každého hráče přínosem, zahraje si hokej na mezinárodní úrovni. Z tohoto pohledu nám zápasy mohou zvednout sebevědomí.
A případné porážky vás nesrazí?
Už jsme zvyklí, že se nedaří (povzdechne si). Doufám, že nás to už víc nemůže srazit. Ale já věřím, že nás Davos může nakopnout, pokud bychom tam uhráli nějaký dobrý výsledek. A pak si to můžeme přenést do extraligy.
Jak vás poslouchám, tak se mi zdá, že příští týdny vás mohou už jen mile překvapit. Na zklamání jste už zvyklý.
Překvapit ani ne. Nepřekvapilo by mě, kdybychom začali hrát. Ale je pravda, že zklamání už bylo hodně. Teď na nároďáku jsme se o tom bavili s Petrem Sýkorou. Všechno pořád řešíme. Děláme si z toho obrovskou hlavu, furt se tím trápíme. Ale my musíme dál bojovat, nic jiného nám nezbývá. Rozhodně ne to zabalit.
Kompletní výsledky ankety najdete zde.
