Zrovna ve středu se s manželkou Karin, synem Kristiánem a dcerou Dianou na pár týdnů opět rozžehnal. Odletěl na přípravný tábor Toronto Maple Leafs do švédského Stockholmu, načež se vrhne do své desáté sezony v NHL.
Jeho smlouva s klubem po sezoně skončí. Rozloučí se Reichel s přepychovou ligou nadobro? S tou otázkou u něj nepochodíte...
"To je strašně daleko!" tvrdí se smíchem. "Už mám svůj věk! Ale ještě mám opci na prodloužení kontraktu. Uvidíme..."
Přesto mu asi zbývá poslední pokus uchvátit Stanley Cup. Jen tahle zámořská týmová trofej mu chybí do exkluzivní sbírky ke zlaté medaili z olympiády a třem titulům mistra světa.
Psanec, nebo kapacita?
Psanec vláčený kanadskými médii? Nebo hokejová kapacita ctěná kolektivem? Do jaké role tentokrát osud obsadí Roberta Reichla? Za dva roky ve městě u jezera Ontario poznal tenhle centr obojí. Uplynulou sezonu dokončoval v druhém útoku vedle kanonýra Nolana. V NHL zaznamenal bod číslo 600.
Dokonce i chladní komentátoři toho českého přistěhovalce chválili za výkony v play-off... "Jenže klidně zase můžu lítat v novinách a v televizi, jak jsem špatnej," říká s úsměvem a nadhledem veterána. Reportéři si jej příliš neoblíbili, vyčítají mu vysoký plat sahající ke třem milionům dolarů.
Spoluhráči o něm obvykle mluví o dost vlídněji. "Co se děje v kabině a co se píše, to jsou úplně jiné světy," tvrdí Reichel. "Nemám co dokazovat. V mančaftu vědí, co umím."
Obyvatelé Toronta jsou hokejem posedlí. Nic jiného než vítězství ve Stanley Cupu pro ně neznamená úspěch. Tím spíš, že tenhle triumf vyhlížejí už 36 let. "Jenže vyhrát není žádná legrace," říká Reichel.
"A ta pozornost fanoušků? Ona je dvousečná. Když se nedaří, tak se člověk skoro bojí vycházet! I když mně se nic špatného nepřihodilo. Na druhou stranu při play-off zase lidi s námi žijou. Jezdí po ulicích s vlajkami. To je paráda!"
Se synem na formulích
Před pár dny seděl Robert Reichel se svými blízkými v jedné pražské restauraci. Pětiletý Kristián pyšně vyprávěl, jak dává při hokeji góly a že jednou nastoupí na olympiádě jako táta. Blonďaté slečně Dianě, o tři roky mladší, se nelíbila nuda na židli a pořád utíkala k východu. "Byli jsme s Kristiánem na formulích na Hockenheimu. To byl rachot, viď?" obrací se otec na malého raubíře. Ten s rozzářeným obličejem přikývne.
Kromě zábavy Reichela o dovolené potkaly problémy a rozčarování. V Barceloně se zúčastnil schůze hráčských odborů, jež se přou s vedením NHL o znění nové kolektivní smlouvy. Ta stávající vyprší na podzim 2004. "Vypadá to špatně. Majitelé klubů asi zavřou stadiony jako v roce 1994. Hokejisti budou bez práce a bez příjmu," tvrdí Reichel.
Strany se nemohou shodnout na klíčových otázkách, které se týkají gáží nebo pojištění. Reichel by se nemusel starat. Vždyť v době vrcholu krize už možná v NHL nebude. Jenže mezi hokejisty přetrvává solidarita. "Co udělali ti starší pro nás, chceme udělat pro další generaci," hlásá Reichel.
Jiný svár jej zasahuje bezprostředně. Litvínovská báje o návratu hokejových legend ze světa do extraligy se bortí. Reichel, Šlégr a Ručinský měli utvořit jádro litvínovského týmu snů. "Už za rok při výluce v NHL jsme se mohli sejít," tvrdí Reichel. "Jenže v klubu už není atmosféra jako dřív. Jako by o nás neměli zájem..."
Stanley Cup má přednost
Při vyhlašování ankety Zlatá hokejka 2001 si reprezentační kapitán Reichel v Karlových Varech stýskal, že se coby hráč nejspíš nedočká mistrovství světa v Praze. Po průtazích při budování arény se turnaj v metropoli uskuteční na jaře 2004. Zúčastní se ho Reichel?
Na budoucnost se ho raději neptejte. "Ještě se může stát tolik věcí! Museli bychom vypadnout nejpozději v prvním kole play-off," přemítá. "A můžou mě třeba vyměnit. Pro mě zůstává hlavní Stanley Cup."
Kdekoho šampionát v rodné zemi láká. Hokejisté se před ním zřejmě nebudou trenérům omlouvat jako jindy. "A to je smutné," zlobí se Reichel. "Za nároďák by člověk měl hrát kdekoli. Nejen doma. Mrzí mě, že někdo odmítne nominaci, i když může hrát. Mladí se ženou hlavně za penězi. Reprezentace je nezajímá..."
Centr Robert Reichel působí už ve čtvrtém klubu NHL. Začínal před třinácti lety v Calgary, kde dvakrát dal 40 gólů za sezonu. V březnu 1997 ho vyměnili do New York Islanders, kde exceloval se Slovákem Pálffym. O dva roky později se nakrátko stěhoval daleko na jihozápad, do Phoenixu. Od podzimu 2001 hraje v Torontu.
