Zaskočilo vás něco?
Na většinu věcí jsem byl připravený, ale také je spousta těch, do kterých člověk neviděl. Ne všechno se dá předem předvídat, takže mě leccos překvapilo. Třeba jak málo se tady pracovalo s partnery. Za prvé bych jim chtěl poděkovat a za druhé bych je chtěl dávat dohromady na společenské bázi, abychom tužili beraní rodinu. I s diváky můžeme pracovat více a lépe. Bylo to složité a hektické období, možná proto jsme neprodali tolik permanentek. Teď, myslím, hrajeme dobrý hokej, i když ne vždy se vyhraje. Měli jsme doma skvělé zápasy, a přesto bych doufal, že lidí bude chodit více.
Budou hrát Illo a mladší Bukarts? Je to na koučích, říká Hosták |
S průměrem 3 734 diváků na domácí zápasy jste druzí nejhorší. Po loňské základní části měl Zlín průměr 4 378 diváků. Co s tím?
Čísla vypadají hůře než loni. Částečně je to dané tím, že máme elektronické vstupy. Když byly papírové lístky, tak se permanentky považovaly za příchozí, ať tady ti lidé byli, nebo ne. Teď jsou data přesnější. Počet diváků chceme zvýšit. Plánujeme pro ně akce, tematické zápasy – pro děti, k padesátému výročí klubu v extralize. Měli bychom být více vidět ve městě. Podařilo se nám domluvit spolupráci s obchodním centrem Čepkov, kde budou moci lidé tipovat na naše zápasy a vyhrát vstupenky na další duely. Rádi tady lidi uvidíme, máme jim co nabídnout. Na hokej se ve většině zápasů hezky dívá.
Martin Hosták* 11. 11. 1967
|
Když jste přišel, měl jste vize, jak má klub fungovat. Plní se?
Hodně mých představ je utlumeno tím, že nezačínáme v bodu nula. Zpočátku jsme hasili vyloženě požáry, teď se sem tam objeví nějaký ohýnek. Větší tah na branku by mohlo mít například plánování rekonstrukce stadionu, protože o prostředí se diváci hodně baví. Všichni vědí, že není ideální. To je strategický bod, jak sem diváky dostat. Musíme zkulturnit prostředí. Lepíme ale to nejnutnější, teď třeba zatékající střechu.
Už jste se sžil s novým prostředím?
Pro mě je jiné už jenom v tom, že pocházím z Hradce Králové, kde je rovina. Líbí se mi okolí Zlína, ve volných dnech jsme podnikli řadu výletů. Našli jsme krásná místa, lesy, něco jsem projel na kole. Příroda v okolí Zlína je parádní. A místní jsou vstřícní nejen na stadionu. Tak jsem je vnímal vždycky. Všichni hokejem žijí, chtějí pomoct podle svých možností a schopností. V tomhle jsem se nespletl. Koneckonců i vedení města hokej podporuje a my jsme za to rádi.
Kolik času trávíte na stadionu?
Pokud nejsem na výjezdech nebo v terénu na jednáních s partnery, tak skoro všechen.
Ve městě teď fotbal poráží hokej. Někteří hráči na něj často chodí. Co vy?
Ještě jsem nebyl. Musím se přiznat, že fotbal mě moc nebaví. Jako sport je na mě pomalý. Umím si představit sledování finále mistrovství světa nebo Ligy mistrů. Možná je to příkré, ale když jsem dostal pozvání na fotbal, tak jsem odmítl. Když mám volný čas, tak si ho umím představit lépe strávený než na českém ligovém fotbale.
Na pořad Buly - hokej živě, který jste spolukomentoval, si najdete čas?
Většinou hrajeme ve stejný čas zápas, ale teď jsme hráli proti Olomouci odpoledne, takže večerní zápas jsem stihl. Člověk potřebuje sledovat soupeře, trendy, udržovat si přehled. Hokej sleduji ze všech stran.
Jaký je pohled z opačné strany?
Hokej se vyvíjí, ale skoky z roku na rok nejsou velké. Extraligu jsem dělal v televizi 16 let, takže povědomí mám. Nedíval jsem se jako fanoušek toho nebo onoho týmu. Pozoruju detaily hry, jednotlivé hráče. Z pozice manažera teď navíc sleduju reklamy, kde jsou vidět naši partneři. Aukro Berani Zlín musí být značka, která je vidět.
Proč se stal úplným bláznem Když začal o nabídce Zlína uvažovat, říkal si: „Jsi úplný blázen, jestli tohle vezmeš.“ Navíc ho lákala olympiáda v Koreji, tak moc si přál i tento turnaj komentovat... více |
Po pátém kole jste byli poslední se dvěma body, v reprezentační pauze jste osmí. Ulevilo se vám?
Vyhrabali jsme se poměrně rychle, ale vyhráno ještě není. Trenéři i kluci udělali hodně práce, i vzhledem k tomu, co se od nás očekávalo před začátkem sezony. Teď se klidněji se pracuje trenérům, hráčům, nám ve vedení. Všichni společně vyhráváme, všichni společně ztrácíme body. S postavením v tabulce jsme spokojení. Možná to nikdo kromě nás nečekal, ale my jsme věřili, že mančaft má na to, aby se pral o střed tabulky. Jsem přesvědčený, že v mužstvu je ještě mnohem více. Doufejme, že budeme pokračovat ve výkonech z posledních dvou zápasů, byť proti Olomouci to výsledkově nevyšlo. Tohle je cesta, jak přilákat fanoušky. Nabídnout jim aktivní hokej, za který se nemusí nikdo stydět. Že se někdy prohraje – to je sport.
V sobotu vám bude 50 let. Stihl jste jubileum oslavit?
Ve středu jsme měli drobnou oslavu na zimáku, protože ve čtvrtek mám jednání v Praze. O víkendu budu slavit v Hradci s přáteli.
A hned po pauze tam bude hrát Zlín...
Narodil jsem se tam, vyrůstal, s klubem jsem byl spojený, pracoval jsem tam. Bude to pro mě zvláštní situace, ale se Zlínem tam jedeme se záměrem získat tři body. Jediný rozdíl proti jiným zápasům bude v tom, že když bude hezky, pojedu na stadion z domu na kole. (úsměv)
