"Cítil jsem se dobře i předtím. Navíc moje rozjezdy nebývají excelentní," připomíná trojnásobný nejlepší kanonýr extraligy.
Ale nemůžete popřít, že teď vám body naskakují častěji. V čem je kouzlo vaší souhry?
S Petrem jsme sehraní dlouhodobě. Ondra je skvělý bruslař, výborný do kombinace. Můj druhý gól byla vyloženě jeho práce. Stačilo mi jen dorazit skoro do prázdné. Sedíme si, víme o sobě. A je přizpůsobivý. Ví, do jakých prostor si najíždět. Navíc hraje velice dobře vzadu, což usnadňuje hru mně i Petrovi. Máme o trošku více času na útočení, Ondra to zvládá všechno.
A zase vám vychází přesilovky.
S Litvínovem byly velice slušné, asi nejlepší za sezonu.
Konečně při nich pomáhají i obránci, že?
Dlouho jsme je hráli s Larrym (Hamrlík) a Linhartem, jenže ti odešli. Vzadu je teď Jirka Marušák s Válcem (Valenta) a už máme všech pět hráčů správné načasování. Beci puk podrží, když je potřeba, tak hru zrychlí nebo vystřelí.
Za poslední tři domácí utkání jste inkasovali jen dva góly. Je to zase ten Zlín, jak ho každý dříve znal?
Náš hokej byl vždycky založený na hře zezadu. Jenže v první čtvrtině základní části nám to nevycházelo ideálně. Řekli jsme si k tomu svoje a od zápasu s Plzní je obrana až na utkání na Spartě velice solidní. Drží nás také Luboš Horčička. Jsme rádi, že se po zranění dostává do formy. Víme, že nehrajeme podle našich představ a je co zlepšovat. Ale poslední dva vítězné domácí zápasy nám hodně pomohly.
