Existenční zápas však pro hráče Zlína příliš dobře nezačal. V patnácté minutě smutnili, když skóre bylo 0:2, tak dovolená pomalu klepala na dveře. Vidina obhajoby titulu se začala rozplývat.
„Bylo to kruté. Stačilo jedno špatné vyhození puku a jedna taktická chyba, abychom prohrávali o dvě branky. Naštěstí tentokrát stál hokejový bůh při nás a pomohl nám vyrovnat,“ vyjádřil se trenér domácího týmu Ernest Bokroš.
„Když se nám podařilo vyrovnat, tak se tým psychicky hodně zvedl. Začali jsme opět věřit,“ popsal pocity hráčů Jaroslav Kristek. „V zápase jsme měli fyzicky navrch a hry do těla jsme se nebáli,“ hledal důvod úspěchu Miroslav Kováčik.
Druhou dvacetiminutovku měli více ze hry právě domácí. Dokonce dostali příležitost zahrát si dvojnásobnou přesilovku, ale na Vítkovice nic vymyslet nedokázali a jejich trápení v početních výhodách tak trvá.
„Když už hrajeme pátý zápas se stejným soupeřem, tak se máme navzájem přečtené a není snadné něčím soupeře překvapit. Snad kdybychom více zjednodušili hru, tak by to zabralo,“ přemýšlel po zápase Kováčik.
„Ve třetí třetině jsme chtěli jít štěstí naproti, ale byli jsme si dobře vědomi, že si musíme hlídat i tu remízu. Dopředu jsme se už tolik netlačili jako v předchozích dvaceti minutách. Víme, že Vítkovice mají obránce, kteří občas udělají chybu a na to jsme čekali. Tato taktika nám stoprocentně vyšla a dali jsme tři góly,“ dodal spokojeně slovenský útočník.
Právě Kováčik vytvořil s Kristkem a Barinkou nejúdernější formaci pátého zápasu. „My jsme spolu prakticky ani netrénovali a nesehráli se. Museli jsme se najít až na ledě. Sám jsem se divil, jak nám to šlo,“ říkal překvapeně na skvělou souhru Kristek. „V útoku s Jardou a Mirem se mi hrálo výborně,“ přidal Barinka.
Po dvou prohraných zápasech na kluzišti Vítkovic nezůstal ani jeden útok Zlína pohromadě. „O změnách v sestavě jsem začal přemýšlet okamžitě v autobuse na zpáteční cestě z Ostravy. Cítil jsem, že když jsme ve dvou utkáních dali jen tři branky a navíc nás čeká zápas vabank, že změny musí nastat,“ vracel se trenér Bokroš k okamžiku, kdy začal plánovat nové formace.
Tah se změnou sestavy zlínského týmu vyšel. První mečbol série Zlín ustál a tak se Vítkovice ještě jednou a naposledy v semifinále představí na domácím kluzišti.
„Věřím, že třikrát za sebou v Ostravě neprohrajeme,“ prohlašoval Kováčik. „Vítkovice sice mají výhodu domácího kluziště, ale my tam nemáme co ztratit. Uděláme všechno pro to, abychom si vynutili sedmý zápas,“ dodal Barinka.
„Pokud Vítkovice v Ostravě sérii neukončí a budeme se stěhovat zpátky do Zlína, tak tu určitě vypukne velká euforie,“ představoval si trenér Bokroš, co by následovalo po případné výhře v šestém zápase a vyrovnání série na 3:3. „My je na vlastním kluzišti ještě jednou rádi uvidíme,“ přisadil si s úsměvem Miroslav Kováčik.
Skromnost Zlínským rozhodně nechybí. „Věřím, že pokud zápas v Ostravě získáme, tak ho s podporou diváků vyhrajeme. Série mohla od začátku vypadat úplně jinak. Kdyby štěstí stálo na naší straně a vyhráli jsme jedno prodloužení a nájezdy, tak jsme mohli slavit už teď,“ připomněl vývoj série Kristek.
