Loňský souboj o krále kanadského bodování byl nesmírně vyrovnaný do posledních kol nejen proto, že Benn, Tavares, Crosby nebo Voráček jsou mimořádně nadaní hokejisté, ale také proto, že ani jeden z nich nemohl překročit devadesátibodovou hranici. To se stalo poprvé od roku 1968, kdy se rozšířil počet mužstev ze šesti na dvanáct.
Může to být ojedinělý výpadek, ale NHL se bojí dlouhodobějšího trendu. Vždyť dávno pryč je doba, kdy kluby dokázaly v průměru nasázet 250 gólů za sezonu. Loni to zvládly už jen čtyři z nich.
„Myslím, že gólů ubývá, protože hráči jsou tak dobří v obraně a kluby mají propracované defenzivní systémy,“ říká kanonýr Tyler Seguin z Dallasu. „Jestli bude víc šancí vstřelit gól, já jsem rozhodně pro!“
Jenže jak to zařídit?
Menší trest na dvě a půl minuty
Jak ukázalo zářijové setkání největších hvězd NHL Player Media Tour, nápadů je mezi hokejisty spousta. A některé z nich jsou přímo revoluční.
„Co takhle hrát 4 na 4 nebo například zvětšit branky?“ ptá se bek Zdeno Chára.
„Zmenšete gólmanům betony,“ nabízí střelec Buffala Zemgus Girgensons.
PŘÍLIŠ ŠIROKÉ BETONY. Co udělat, aby útočníci zase dávali góly?
Kapitán New Yorku Rangers Ryan McDonagh zase navrhuje prodloužit přesilovky. „Stačí dvacet třicet sekund navíc a uvidíme, jestli začne padat víc branek,“ říká v sestřihu, který mimo jiné zveřejnil deník National Post.
Dokonce se mluví i o zvětšení kluziště blíže k evropským rozměrům, navzdory tomu, že na starém kontinentu se vine debata přesně v opačném směru.
„Potřebujeme více místa, protože hráči jsou větší a rychlejší,“ argumentuje vůdce Islanders John Tavares. „Dynamiku hry by to nezměnilo,“ přidává se James van Riemsdyk z Toronta. „Pět stop (cca 1,5 m) je dost na to, abychom měli víc místa na práci s pukem, ale nezmění to hru na mezinárodní hokej, kde se čeká vzadu.“
Prodloužení jen ve třech
Jedno pravidlo se mění v NHL už letos: po remíze v základní hrací době se pětiminutové prodloužení bude místo ve čtyřech hrát pouze ve třech na obou stranách. Vedení tak chce povzbudit střelce, aby se trefili už v prodloužení a nečekali až na samostatné nájezdy.
HÁKOVÁNÍ A DRŽENÍ. Henrik Sedin si myslí, že by sudí měli přísněji posuzovat zákroky holí.
Podle bratrů Sedinových však byla důležitější a účinnější změna, která přišla po roční výluce v roce 2005. Tehdy rozhodčí zpřísnili posuzování zákroků holí, které otravovaly útočníkům jejich práci.
Záhy nastala střelecká exploze: sedm hokejistů dokončilo ročník se 100 a více body, „devadesátku“ jich překonalo hned čtrnáct. „Kdyby se pískalo jako tehdy, otevřelo by to hráčům hodně prostoru,“ říká Daniel Sedin.
Od přísného metru totiž sudí začali znovu upouštět. Jestliže před deseti lety rozdělovali průměrně třináct menších trestů na zápas, loni to bylo skoro už jen polovina. „Hra není tak otevřená jako dřív,“ všímá si i jeho bratr Henrik.
Když obrana vítězí
Možná je to však celé marná snaha. NHL už změnila pravidla několikrát, aby pomohla ofenzivnímu hokeji, a po několika letech opět převládl důraz na obranu.
„Trenéři pokaždé přijdou s novými systémy, aby gólům zabránili. Takže ať provedeme jakékoliv úpravy, oni se znovu přizpůsobí a budou hrát defenzivně,“ tvrdí Zdeno Chára, který brání inkasovaným brankám celou kariéru.
Problematika ho tedy tolik netíží - podobně jako Henrika Lunqvista. Brankáři bývají obyčejně velmi popuzení, jestliže jim někdo chce zmenšit výstroj či zvětšit branky. „Góly nejsou to nejdůležitější, důležitější jsou šance,“ tvrdí nejuznávanější gólman současnosti. „I zápas, který skončí 2:1, může být parádní na pohled. Někdy se mi zdá, že se až moc soustředíme na to, aby padalo co nejvíc gólů.“
Rozhodně ne všichni tedy souhlasí s pestrými nápady útočníků. Obránce Victor Hedman jim nehodlá práci ulehčit a „nic drastického“ měnit nechce. „Jsem přece obránce!“ vykřikuje. Jako správný zástupce švédské školy má jasný názor. „Je to stále hra ve vysokém tempu a víte, co se říká: Šampiony dělá dobrá obrana.“
