Cítíte hořkost, že jste musel hned po roce skončit?
Vůbec ne, beru to normálně. Musím říct, že vedení se chovalo korektně, kéž by to tak bylo všude. Jsem šťastný, že jsem tam mohl pracovat. Vzpomínat na Znojmo budu v dobrém, byl to super rok.
Ani klub podle předsedy Vlasáka nebyl nespokojen. Proč jste se nedomluvili na pokračování?
Takhle jsme se domluvili, tak to bylo dané. Pravidla jsou pro hráče i pro trenéry, to je v pořádku.
Vy jste měl ve smlouvě, že když nebude semifinále, skončíte?
Ne všechny věci musí být vždycky na papíře.
Povídalo se, že jste si nerozuměl s hráči, někteří patřili mezi hvězdy. Není právě to důvod vašeho odchodu?
Jestli byla nějaká nedorozumění, pak jenom taková, která k práci patří. Kluci, co odešli z mančaftu, myslím Plch a Cisár, chtěli odejít sami, ne kvůli mně. Je ale možné, že na jiný styl koučování si někteří zvykali těžko.
Jaké pocity si odnášíte z prvního velkého trenérského angažmá?
Jsem rád, že jsem to zkusil. Prošel jsem toho hodně jako hráč a tohle byl zase jiný pohled na hokej. Za šanci jsem Znojmu vděčný.
Překvapilo vás něco?
Nebylo moc věcí, které bych vyloženě nečekal.
Zařadíte se teď mezi trenéry, kteří si práci zkusili a vydají se jiným směrem, nebo budete čekat na další extraligovou nabídku i za cenu, že byste zůstal třeba půl roku mimo dění?
Já si nemyslím, že mi začnou teď hned zvonit telefony a že mi manažeři utrhnou ruce. Nejsem naivní. Budu si dělat trenérskou jedničku a uvidím, jak všechno dopadne.
A co vás čeká v těchto dnech?
Něco na baráku, takové ty běžné věci. Jako každého.
