"Na začátku jsme neproměnili šance, naopak z prvního útoku Vsetína padl první gól. Pak při přesilovce další - a bylo to špatné," soukal ze sebe Svoboda. "Pak už nás Vsetín jasně přehrával. Byli lepší ve všech směrech."
Karlovarské nepodrželi gólmani. Nemocný Franěk vydržel pouze třetinu, v níž dvakrát inkasoval, a ani jeho náhradník Pejchar příliš nepřesvědčil. "Petr Franěk nastoupil s teplotou. Od začátku bylo vidět, že není v pořádku. Nešlo to. Škoda. Celou sezonu nás držel," připomíná Svoboda.
Právě marodka domácího týmu možná rozhodla. Kromě Fraňka nebyl v pořádku Hlavačka - byť byl nakonec nejlepším hráčem týmu - a hrát nemohl ani Rodin. "Ale na to se nemůžeme vymlouvat. To potká každý tým," odmítá kapitán snadnou výmluvu.
Příčinu nezdaru dokáže pojmenovat. "Prostě jsme ke konci sezony nehráli tak jako dřív. Nepředváděli jsme takový hokej, jaký nám přinášel úspěch - to znamená poctivě z obrany. Naopak jsme se snažili útočit a působili jsme křečovitě."
Odmítá, že by týmu vystavily stop nedostatečné zkušenosti s boji o play off. "Zkušených hráčů je nás tu dost. Problém je spíš v tom, že právě my jsme přestali hrát účelný hokej. Víc jsem se hnali do útoku, méně bránili. Soupeři nám potom ujížděli a bylo zle. Zpackali jsme konec sezony. To nejde nijak omluvit," nebere si servítky kapitán.
Přesto nemohou Varští hodnotit sezonu jako neúspěšnou. Do poslední chvíle byli ve hře o play off. "Teď se k sezoně nemůžu vyjadřovat. V mysli jednoznačně převládá skepse. A přitom jsme před zápasem věřili, že vyhrajeme. Je to obrovské zklamání, ale opakuju: můžeme si za to sami."
Se svými nejvěrnějšími fandy se přesto nakonec rozloučili čestným kolečkem a za ovací. Ale to již byla více než polovina diváků doma.