Vítěz 42. ročníku prestižní ankety už ví, že není radno usedat do první řady. V ní si ho vyhlédl populární zpěvák Štefan Margita během písně Macejko, macejko. Když přišlo na refrén, přistrčil Vokounovi mikrofon k ústům.
Jenže zpěvu se nedočkal. Gólman si kryl dlaní obličej a pomalu sjížděl ze židle jako by se chtěl schovat. "Jenže nebylo kam," přiznal.
To Jaromír Jágr na Margitovu výzvu zareagoval bujaře... "Chtěl to na mě takhle galantně přesunout," poznamenal Vokoun. V tu chvíli se do hovoru vloží Jágr: "A ty jsi nespolupracoval!"
"Protože vím, že nám zpívání nejde. Tak jsem se radši tulil k manželce," odvětil Vokoun.
Tomáši, před vyhlášením se všude vykládalo: Vokoun, to je jasný favorit. Byl byste zklamaný, kdybyste neskončil první?
Člověk nikdy neví. Samozřejmě jsem tušil, že by to mohlo vyjít, protože jsem byl po polovině ankety první, ale výsledek nemáte nikdy zaručený. Kdyby vyhrál Jarda Jágr nebo Tomáš Plekanec, nemohl by se nikdo divit. Oba měli výborné sezony.
Už máte doma vyhrazené místo pro trofej?
Já si trofeje moc nevystavuju, nepotrpím si na to.
Je pro gólmana těžší vyhrát Zlatou hokejku? Naposledy ji získal v roce 1998 Dominik Hašek...
Abych se přiznal, tak jsem to takhle podrobně nikdy nesledoval. Jednou jsem skončil druhý, což bylo blízko, ale jinak měl prvenství víceméně předplacené Jarda Jágr nebo Dominik. Tím nechci říct, že bych jim přál zranění.
Vidíte, a Jágr řekl, že jste si titul letos zasloužil i proto, že jste měl hlavní podíl na zlatých medailí z mistrovství světa. Jak se vám poslouchají taková slova?
Jsem rád, ale na tom titulu máme podíl všichni. Sice to zní jako fráze, ale je to pravda. Za mistrovství by tu klidně mohl sedět Tomáš Rolinek. Lidi spolu dokážou víc než jedinec a přesně tohle se potvrdilo v Německu. Proto jsme dokázali porazit silnější mužstva, než jsme byli my.
Přitom během olympiády jste uvažoval o konci reprezentační kariéry. Jste rád, že jste změnil názor?
Kdybych to neudělal, asi bych teď tady s vámi neseděl. Bez mistrovství bych první neskončil, to vím.
Týmový úspěch jste si prožil, v čem je jiný ten individuální?
Přemýšlel jsem nad tím v Německu, když jsme do rukou dostali takové brožury, kde byli vypsaní vítězové Zlaté hokejky. Je neuvěřitelná pocta být ve společnosti tak skvělých hráčů. Navíc hraju v době, kdy máme v hokeji obrovské velikány, kteří získali prestižní ceny v NHL. Strašně moc si toho cením, porazit Jágra nebo Haška se moc často nepodaří.
Už se z vás stal také velikán?
To asi ne, ale určitě jsem rád, že moje jméno může být na téhle trofeji.
Sezona definitivně skončila, kam pojedete na dovolenou?
Nikam, i když mi sezona začíná až v říjnu. A víte proč? Když se ráno vzbudím, cítím, že už je nejvyšší čas začít trénovat. Na Floridě přišlo nové vedení, mám poslední rok smlouvy, takže mě čeká důležitá sezona.
Kdy míříte do Ameriky?
Do 4. srpna jsem tady, pak se vracím. Doma se budu připravovat individuálně a na Floridě už půjdu na led. Dělal jsem to takhle loni a cítil jsem se potom líp. Navíc nemám rád letní přípravu na suchu. Radši budu na ledě, než abych někde běhal a skákal.
S jídlem roste chuť - nepomýšlíte také na Stanley Cup?
To je meta, ke které se upíná každý hokejista. Zatím mám signály, že bych měl zůstat na Floridě, ale člověk nikdy neví. Teď se tam přebudovává mužstvo, tak uvidíme, co bude dál. Ale Stanley Cup bych jednou chtěl strašně moc vyhrát. Dopředu si to bohužel naplánovat nemůžu.
