Minimálně o jednom klubu se v zákulisí mluví hodně vážně, tím je Třinec. Navíc pocházíte ze severu Moravy...
Nějaké nabídky mám, jedna je i ze zahraničí. Ale nechci teď předbíhat. Já jsem především rád, že je o mě zájem. Beru to jako důkaz, že jsem v extralize něco dokázal.
Budete jednat i s vedením Plzně?
Samozřejmě, a to v první řadě. Plzeň je promě rozhodně jedna z variant. Jsem tady devět let, s rodinou tady určitě plánujeme žít. Ale hokejový život je krátký. Uvidíme, zda se domluvíme.
Cítí to člověk po devíti letech i tak, že potřebuje změnu?
Takhle to neberu. Ale od 15 let s hokejem kočuju, už jsem toho zažil dost. Stejně jako většina. Takový je náš život, jít za lepším je logické. Čas, kdy člověk prožil kariéru na jednom místě, je pryč.
Teď máte za sebou jedno sportovní zklamání. Ještě pořád vás bolí vyřazení s Libercem?
Je to škoda, sezonu jsme měli rozehranou výborně. Mrzí to moc, ale život jde dál a na kdyby se nehraje. Je to však pořád jen sport, žádná lidská tragédie se nestala. Postoupil Liberec a já mu přeju, aby teď došel co nejdál.
Už jsem zaslechl i "hospodské" řeči o tom, že se hráči v kabině po vyřazení hodně porafali.
Blbost. Jasně, byly tam emoce, ale byli jsme naštvaní každý sám na sebe. Rozhodně tam žádný problém nebyl. Pak jsme si sedli na pivko, museli jsme to ze sebe dostat. A jak řekl trenér Jelínek, udělali jsme tlustou čáru.
Proč Plzni play-off nevyšlo?
Vrátit se nic nedá. Vím, že fanoušci byli namlsaní. Ale zkusme se ohlédnout za celou sezonou. V létě tady byly problémy s penězi. Zvládlo se to a nám se povedlo vyhrát základní část. To není marné. Věděli jsme, že play-off je o něčem jiném.
Jeden dva blbé góly vše otočí.
Máte teď spoustu volna, jak s ním naložíte?
Ono ho zase tolik není. Díval jsem se do kalendáře, skoro stejný den jsme loni vypadli se Slavií v semifinále. Teď si doma užívám synka, ve čtvrtek se rozloučíme s fanoušky. Pak pojedu domů na Moravu, pomůžu strejdovi na chalupě. A uvidíme, zda mě nějaký klub uloví (smích).
