"Také vybalujeme bágl Martinovi Strakovi. Ale jinak se neděje nic výjimečného. Je to klasika - pořadí, v jakém jdou hráči na led, pokřik v kabině," říká Zdeněk Šmíd.
Více práce než v základní části nyní mají hlavně u masérského lůžka. "Kluci chodí vlastně pořád, dbají o sebe. Hlavně ti starší hráči, Straka, Vlasák nebo Vostřák."
Udržet dobrou náladu, popíchnout, přijmout legraci. To je zároveň úkol kustodů. "Je to jako všude, jsme takové vrby. Při masáži si povíme pár fórků, ale také se od kluků dozvíme spoustu zajímavých věcí. A je jasným pravidlem, že ty si necháváme jen pro sebe," tvrdí Šmíd.
Vědět, kdy si z hráčů udělat legraci nebo je spíš chlácholit. To je mix, který tito muži musejí ovládat. "Je tady skvělá parta. A i my to od hráčů často pěkně schytáme. Největší srandisté jsou Michal Dvořák a Radek Matějovský, od nich nemůžete nikdy čekat nic dobrého," směje se Šmíd.
Ale maséři dokáží oplatit stejnou mincí. Třeba Kugler, házenkářský mistr republiky z roku 1974, ukázal hráčům v kabině svou fotografii z doby, kdy se Škodou Plzeň válčil v Poháru mistrů evropských zemí. "Bylo to v době, kdy se nám moc nedařilo. Tak jsem si rýpnul, že zatímco já hrál evropské poháry, oni se nedostanou ani do vyřazovací části," říká Jaroslav Kugler.
Kdoví, možná i to pomohlo týmu do čtvrfinále...