Američan s nepřehlédnutelnými loknami a pěstěným knírem se v létě stal posilou extraligových šampionů z Komety. Do Brna dorazil s bezmála třemi stovkami startů v NHL, poutavým životopisem a také se zajímavou - a ne prý příliš známou - zálibou.
Měl být zálesák. Svéráz a odpůrce moderních technologií. Milovník přírody, do které rodák z Minnesoty - jeden z nejsevernějších států USA - prchal pokaždé, když hodil hokejku a brusle do kouta.
„Ne, ne. Z Ameriky mi nic nechybí,“ odvětil třicátník.
Ani ta příroda?
„Ta také ne,“ zase zakroutil hlavou.
Evropské štace v malebném Švýcarsku nebo v Salcburku - městě v podhůří Alp - mohly nasvědčovat, že by jeho domnělý koníček nemusela být úplně rána vedle. I tam stačilo opustit civilizaci a našel by nádhernou krajinu. Tak ještě jedna otázka s vysvětlením, co jsem o něm zaslechl.
„Aha. Ale to vážně nejsem já. Mám rád města. Rád si zajdu na večeři nebo do muzea. V Brně bydlím v centru a užívám si to,“ usmála se americká akvizice.
Gretzky se dívá. A posila Komety je vděčná, že může hrát hokejRozhovor s Peterem Muellerem. |
I na takové „zaručené informace“ a zkazky občas novináři narazí... Daleko podstatnější však je, že americký útočník potvrzuje jiné zvěsti, které o něm kolovaly.
Plní roli kanonýra a tahouna.
Se 14 (8+6) body je nejproduktivnějším hráčem obhájců titulu. Víc jich z celé extraligy nasbíralo jen liberecké trio Lenc, Bulíř, který už hraje za Magnitogorsk v KHL, a Kvapil. A kdo ví, zda by sledovaná statistika nevypadala trošku jinak, kdyby Muellera v září nepřibrzdila angína...
Pardubice sehnaly Rusy, Chomutov má kanadského brankáře
Někdejší forvard Phoenixu či Colorada zároveň platí za výjimku, která potvrzuje pravidlo.
V extralize se angažování cizinců stalo trendem. Nenajdete v ní však příliš zahraničních hokejistů, kteří by se vypracovali mezi dlouhodobé opory týmů (nepočítáme-li Slováky, kteří mají historicky, kulturně i jazykově k Čechům velmi blízko).
Seriál ZvolněníTaké vás unavují rozbory, ofsajdy, fauly nebo zakázaná uvolnění? Server iDNES.cz přináší pravidelný seriál Zvolnění, ve kterém se reportéři MF DNES budou vážně i nevážně zabývat aktuálním extraligovým děním. 1. díl: A není to málo, Antone Pavloviči? Aneb líný start extraligy |
Mueller nastartoval k tomu, aby se stal teprve druhým cizincem, který by se po exzlínském Robertsu Bukartsovi (sezona 2017/2018) mohl vmáčknout mezi nejproduktivnější desítku po základní části.
Jistě, nejen body jsou obživou hokejových hochů. Solidní jméno si v extralize udělal třeba Kanaďan Redenbach, jenž momentálně působí v Liberci. Angažmá ve Spartě vystřelilo snaživého Slovince Saboliče do KHL. Extraligové tvrďáky ještě dodnes bolí střety s explzeňských divochem Hollwegem. V Brně dodnes vzpomínají na finského gólmana Hoviho, mezi maskovanými muži se v extralize trvaleji uchytil i Američan Brandon Maxwell.
Daleko víc však převažuje případů, kdy zahraniční posily pohoří a nenápadně se vytratí. V každém extraligovém klubu byste určitě minimálně jeden podobný příběh objevili. A přesto se cizinci dál valí do extraligy.
Pardubice se minulý týden pokusili oživit trápící se mančaft třemi mladými Rusy z Omsku. V pondělí ohlásil Chomutov příchod kanadského gólmana a olympionika Justina Peterse, jenž po dvou týdnech nahradil finského předchůdce Hannu Toivonena.
Cizinec se ptá, jestli dostane pračku, divil se Jandač
Proč extraligové kluby dál a dál pokoušejí štěstěnu a pokukují po zahraničních hráčích? „Český trh je přebraný a prázdný,“ vysvětloval nedávno sportovní manažer Mountfieldu Jaroslav Bednář. Při angažování cizinců neplatí kluby tabulkové odstupné, nároky nemívají přemrštěné.
„Navíc pomáhají rozšiřovat konkurenci, která u nás není. Kvůli nedostatku hráčů je u nás průměr přeplácený a oni ho mohou zlevnit. Je ale nutné si
přiznat, že cizinec dnes kouká po KHL kvůli penězům. Pak po Švýcarsku a
Švédsku,“ popisoval například před rokem bývalý reprezentační kouč Josef Jandač. „Do Švýcarska chodí hráči s minulostí NHL, k nám s minulostí
farmářské AHL nebo East Coast (ECHL). A když jdou cizinci k nám, tak
se skoro ještě ptají, jestli máme internet, jestli dostanou do bytu pračku,
nebo si budou prát v řece.“
Přivyknout české nátuře. I tak zní jeden z argumentů, když cizinec nehraje v tuzemské soutěži minimálně stejně kvalitně jako našinec. Větším problémem spíš však je, že v extralize prakticky neexistuje zahraniční skautink. Výjimkou bývala Plzeň, která v minulosti spolupracovala s respektovaným skautem Milanem Tichým.
Přiletí švédský objev. Aha, tak jeho bratr
Humornou historkou se stal příběh z léta 2005. Tehdy extraligové Znojmo díky známostem ve Skandinávii vysondovalo, že se po angažmá poptává nadaný obránce Oduya, který v nejvyšší švédské lize odkroutil už dvě kompletní sezony.
Místo Johnnyho, který si o něco později udělal pořádné renomé v NHL, doletěl na jih Moravy jeho starší bratr Fredrik. Orli mu chtěli v srpnovém přípravném bloku dát šanci, ale hokejista s keňskými předky na tom byl hokejově tak zoufale, že ho klub ještě v červenci po pár trénincích raději poslal domů.
Dnes doba i díky modernějším technologiím a zkvalitnění internetu pokročila, podobné omyly se nestávají.
Přesto dál extraligoví funkcionáři shánějí zahraniční posily spíš nahodile. Přes známosti, přes doporučení, přes dobré vztahy s agenty, kteří na přestupech profitují. Anebo klidně i přes hráče. Třeba Robertse Bukartse doporučil do Zlína jeho aktuální jednička Jakub Sedláček v době, kdy s gólovým Lotyšem sdílel kabinu v Dinamu Riga. Klubům chybí skauti nebo spolupracovníci, kteří by měli perfektní přehled o zahraničních soutěžích.
Extraliga se tak točí v bludném kruhu, v němž rotují cizinci jako figurky na orloji. Jenže jak z toho ven, když schopní čeští hráči scházejí a mladí nedorůstají?