Co vám bleskne hlavou, když soupeři padáte do střel?
Já o tom nepřemýšlím, chci prostě zabránit gólu a občas mě to trefí. Padnu a čekám na ránu... Kvůli tomu mě trenér staví a já dělám maximum, abych nezklamal.
Pochválí vás pak brankář Málek?
Jasně, že jo. Když tam lehnu, ví, že střela nepůjde po zemi a může si hlídat jen hořejšek branky.
Jak dlouho po takovém utkání cítíte na těle bolest?
Většinou mě puk trefí do holého místa, takže na nohách je to pěkně vidět. Zrovna jsem říkal, že musím kalhoty vyměnit, ty fotbalový trenýrky už netlumí (smích).
Jaké bylo třetí derby v sezoně?
Bojovné, s Varama je to tak vlastně vždycky. Ale myslím, že dneska se i lidi dobře bavili, byl to hokej nahoru dolů.
Vy jste pečlivě bránili a dlouho drželi těsné vedení 1:0...
Přirovnal bych to k prvnímu utkání sezony, kdy jsme tady vyhráli 3:0. Poctivě jsme bránili, chtěli dostat co nejméně gólů, protože sami se střelecky v poslední době trápíme. A docela se nám to podařilo.
Nemrzí vás o to více prohrané samostatné nájezdy, když druhý bod byl tak blízko?
To nás mrzí už víc zápasů zpátky... Ale my jsme teď rádi za každý bod. Herně to od nás není špatné, ale střelecky je to mizérie. A to se odráží i v těch nájezdech.
