„Vlastně ani nevím, jestli jsem za celou kariéru v play-off někdy prohrál 0:4. Pro mě je to určitě kruté, asi nejkrutější porážka za kariéru,“ uvedl útočník hradeckého Mountfieldu po letošním vyřazení ve čtvrtfinále, na které pražské Spartě stačily jen čtyři zápasy.
Cítíte velké zklamání?
Z naší strany to určitě není na to, abychom se dívali do zrcadla a plácali se po ramenou.
Kde hledat hlavní příčiny tak jednoznačného průběhu série?
Třeba už na začátku, protože jsme se probrali až ve druhém zápase. A stejně jsme po celou sérii neustále jen dotahovali, vedli jsme jen jednou, a to ještě ne moc dlouho.
Neustále dotahovat náskok soupeře asi na pohodě nepřidá, zvlášť když vám většinou vyrovnání dlouho nevydrželo.
Právě, a nás to stálo hodně psychických i fyzických sil. My jsme opravdu neustále dotahovali, když se nám to povedlo, tak nám Sparta zase odskočila. Od druhého zápasu to z naší strany vypadalo jako play-off, ale bohužel to bylo málo.
Byla Sparta o tolik lepší?
Výsledek série vypadá hrozivě, byla lepší o ten pověstný krůček, což stačilo. Navíc nás školila v přesilových hrách, ty rozhodly.
Máte za sebou druhou hradeckou sezonu, jak ji hodnotíte?
Podle toho, jaký je konec, jestli je aspoň trošku důstojný. Letos nebyl. Sice jsme po základní části skončili pátí, což je dobré. Ale možná to přehodnotím, až tak dobrá zase nebyla.
