Vypovídající je situace ze čtvrtého čtvrtfinále v Pardubicích. Byť si něj domácí obrana dávala až přehnaný pozor, on se najednou zjevil sám před bránou a dal gól. „Cítím se dobře, u mě zatím dobrý,“ usmívá se Ručinský.
Jak ve svém věku zvládáte play-off?
Play-off je vždycky jiný, za ty roky už vím přesně, co to obnáší. Vyhovuje mi, že během něj zápasy odsejpají, protože nemám rád dlouhé pauzy. Myslím, že jsem úplně v pohodě.
Cítíte zvýšenou pozornost od pardubických hráčů, kteří si na vás a vaši lajnu dávají pozor?
Nevím, zatím jsem nic moc nezaregistroval. Soustředím se na svou hru a na svůj výkon. Jsou věci, které neovlivním a které jdou mimo mě, takže to neřeším. Celá naše lajna si jen řekneme, jak chceme hrát, a tím to hasne.
Byl váš výkon - a vůbec celého Litvínova - ve čtvrtém čtvrtfinále takový, jaký jste si představovali?
V úterý jsme hráli líp. Nemůžu říct, že bychom předvedli špatný výkon, ale nebyli jsme úplně na takové vlně jako předtím. Nechávali jsme Pardubice trošku lehce dostávat do šancí, oni toho využili a zápas dotlačili do vítězného konce.
Není to zklamání?
Samozřejmě jsme chtěli sérii ukončit, abychom měli klid, ale to se nedá nic dělat. To je hokej, takové je play-off. Prohru si rozebereme, podíváme se na chyby a pak to hodíme za hlavu. V pátek je další zápas.
Čím to, že vás Pardubice zmáčkly?
Byly přitlačený ke zdi. My měli mečbol a oni museli za každou cenu vyhrát. Nezbývalo jim nic jinýho než hrát vabank, jinak by byli venku. Hráli dobře.
Nebojíte se, že se teď mohou chytit?
Já to vidím pořád dobře. Vedeme 3:1, to je play-off. Mohli jsme sérii ukončit, ale neukončili. Teď jedeme domů, připravíme se a budeme hrát, co to dá.
Je výhoda, že hrajete doma, kde jste první dva zápasy zvládli s přehledem?
Člověk si nemůže myslet, že to doma půjde samo. To určitě ne. Ale doma se nám samozřejmě hraje dobře, máme vynikající fanoušky. Myslím, že nás poženou a domácí prostředí pro nás bude výhoda. Ale samo se to neudělá, to určitě ne. To si nikdo nemyslí. Musíme se pořádně připravit.
Musíte spoluhráče držet při zemi, aby při náskoku 3:1 na zápasy nepodlehli neohrožení?
V kabině jsem zdůrazňoval, že musíme hrát jako za stavu 0:0. Nemůžeme nic brát na lehkou váhu a myslet si, že je vystaráno. Já si ale nemyslím, že bychom k tomu takhle přistoupili. Zápas se vyvíjel, jak se vyvíjel. Škoda, že jsme po vedoucím gólu hned po 13 vteřinách inkasovali. Kdybychom vedení trošku podrželi, měli bychom výhodu. Ale to je hokej, musí se bojovat až do konce. Proto je i tahle série pořád otevřená.
