Ta slova z něj vypadnou samovolně, bez zaváhání, byť jeho tým zvládl oba úvodní duely finálové série s Třincem, navíc na ledě soupeře. „Jsme úspěšní, protože hrajeme pořád stejný hokej, ať se děje, co se děje,“ tvrdí Martin Ručinský.
Je ukazatelem síly mužstva i to, že jste se v Třinci nepoložili pod drtivým tlakem?
Nás nepoloží prakticky nic. V téhle sezoně jsme psychicky odolní. Já to mužstvo sleduju, jak roste a zraje. Mladí kluci, kteří byli bez zkušeností, je nabírají a vytváříme neskutečnou partu. Myslím, že je to vidět i na ledě, kde táhneme za jeden provaz. Takhle se to má hrát, tohle je podle mě jediná cesta k úspěchu.
Martine, zkuste upřímně říct: čekal jste, že by se finále mohlo takhle skvěle vyvíjet?
Určitě jsme nečekali, že bychom dvakrát vyhráli venku, ale v jeden úspěch jsme doufali. Zvládli jsme hned první utkání, což bylo vynikající. Tak jsme si řekli, že zkusíme vyhrát i podruhé. Odmakali jsme to nadoraz, všichni byli na dně. Ale to je ono: mužstvo to ubojovalo, uválcovalo.
Cítíte, že je ten litvínovský sen o titulu asi nejblíž, co kdy byl?
Je hrozně daleko. Zatím je to jenom 2:0 a hraje se na čtyři vítězství. Je příjemné, že jsme zvládli oba zápasy venku, ale neznamená to vůbec nic. Doma jsme samozřejmě silní, věříme si a máme za sebou neskutečné publikum, ale ještě musíme vyhrát dva zápasy.
Ani s Jirkou Šlégrem titul neřešíte?
Opravdu ne, vůbec se o tom nebavíme. Možná někdy před sezonou jsme si říkali, že se o to pokusíme, ale to je stejné každý rok a čekáme už 56 let. Fakt na to ani nemyslíme, to říkám upřímně, abyste si nemysleli, že vám lžu. Jediné, o čem se u nás mluví, je třetí zápas.¨
Je pro vás motivace navíc, že můžete sérii ukončit doma?
Neřekl bych, že na to takhle koukáme. Teď nás čeká rozbor chyb, kterých jsme se dopustili v Třinci, a pak ten třetí zápas. Všechno ostatní je v dáli, v mlze a v nedohlednu.
Působíte klidně a nad věcí. Na ledě jste už ale dostal i do šarvátek a slovních přestřelek. Proč?
Já chápu frustraci Třince, který dře, ale nemá výsledek. Jsem klidný člověk, ale zase si nemůžeme nechat nadělat na hlavu. Řekli jsme, že nebudeme oplácet, že se s nima určitě nebudeme prát, přesto si nemůžeme nechat všechno líbit. Chceme hrát hlavně hokej a dělat to, co nám přineslo úspěch.
„Řekli jsme si, že se nebudeme zabývat rozhodčíma, provokacema nebo přestřelkama v novinách. Tyhle věci jdou mimo nás.“ |
Což se vás asi daří, co?
Myslím, že zatím jo. Řekli jsme si, že se nebudeme zabývat rozhodčíma, provokacema nebo přestřelkama v novinách. Tyhle věci jdou mimo nás. Máme vytyčenou nějakou trasu a na konci cíl a za tím jdeme. Myslím, že je to na ledě vidět.
Říkal jste, že titul je strašně daleko. Jste si jistý, že to takhle vnímají všichni v týmu? Nebo to budete muset ostatním jako nejzkušenější a nejstarší hráč připomínat?
Já si myslím, že to nemusím říkat. Tyhle myšlenky a slova v kabině vůbec nepadají. Já bych si přál, abyste tam byl u naší přípravy. Opravdu se soustředíme jenom na ten další zápas. S tímhle se nakládá opatrně a nikdo o tom nemluví. Ani není důvod - fungujeme.
Ano, Litvínov prochází play-off hladce. Užíváte si ho o to víc?
Možná výsledkově to vypadá hladce, ale na ledě to nic hladkýho nebylo. Série s Pardubicemi i s Brnem byly strašně těžký. Je to dřina, vždycky tam musíme nechat úplně všechno. S Třincem sice také vedeme 2:0, ale sám jste viděl, že ty zápasy byly extrémně těžké.
Tým má řadu postav, ale v play-off ční hlavně gólman Francouz. Je ještě něco, co o něm nezaznělo?
Myslím, že to každý vidí. Není tajemstvím, že je naším základním stavebním kamenem, na něm to visí. Je famózní, všechno pochytá.
„Překvapuje mě, kolik lidí nám fandí z Prahy, z jižních Čech, z Plzně a další měst. Chodí mi esemesky od lidí z celé republiky. Doufám, že je nezklameme.“ |
Vás si ale soupeř také všímá. Naposledy jste inkasoval tvrdou ránu od Rákose, po které jste se dlouho nezvedal. Je všechno v pohodě?
Jo. Ten zákrok mi přišel takový... Puk byl někde jinde a já najednou dostal stroma. Nevím, od koho to bylo a vlastně je to jedno. Nic se nestalo, to k tomu patří, zvlášť v play-off. Nemám s tím absolutně žádný problém, jedeme dál.
Cítíte zvýšenou pozornost také od přátel? Píšou vám teď víc zpráv?
Cítím. Fandí nám celý Litvínov, to je samozřejmé, ale jsem překvapený, kolik lidí nám fandí z Prahy, z jižních Čech, z Plzně a dalších měst, kde mám kamarády. Chodí mi esemesky od lidí z celé republiky. Doufám, že je nezklameme.
Možná je to kvůli tomu, že Litvínov je hokejová bašta, která vychovala hodně hráčů pro národní tým. Co myslíte?
Je to možné. My na ten pohár čekáme strašně dlouho, ale jak říkám: sice jsme o kus blíž, jenže pořád je strašně daleko.
