Ani trochu jste to neřešil?
Média mě tam pasovala a přiznám, to mi bylo příjemné. Vzpomněli si na mě lidé, kteří se kolem hokeje točí a jsou víc zatažení do hloubky. Samozřejmě jsem ale věděl, že to je nereálná a nerealizovatelná věc.
Proč? Že nechtěli někoho, kdo pracuje zároveň v klubu?
Vzali trenéra, který není v klubu vázaný, ale podle mě to nehrálo vůbec roli. Abych dostal šanci, tak nestačí jedna dobrá sezona. Jako když v NHL hráč jeden rok vylétne, tak mu hned smlouvu nevylepší, ale počkají, zda to zopakuje nejmíň v dalším ročníku. Pak teprve může dostat lukrativní kontrakt. U trenéra je to podobné. Nám se uplynulá sezona povedla excelentně, což ale ještě neznamená, že by ten trenér měl naskočit k nároďáku. Musí se ukázat v dalších sezonách.
Ale díky změnám v reprezentaci máte místo Hořavy nového asistenta Ondřeje Weissmanna.
Nazývám ho trenér-kolega, nedělím nás na hlavního a asistenty. S Ondrou už jsme pracovali u reprezentačního áčka (mají titul mistrů světa 2005) i u juniorů. Já nechtěl oslovovat někoho, koho bych musel teprve poznávat, na to není příhodná doba. Čekal jsem, jestli nebude pokračovat u nároďáku. Když na Vůjtkově seznamu nefiguroval, domluvili jsme se spolu. Stejně jako Hořava, i on bude pracovat s beky, to jsem chtěl zachovat. Když obránce dělá bývalý obránce, má jiný cit a pohled než bývalý útočník.
Hořava se už nedal přemluvit?
Když mi oznámil, že ho oslovila nabídka ze Švédska, doufal jsem, že si odpočine, rozleží se mu to v hlavě a dostane chuť naši výjimečnou spolupráci prodloužit. Ale už v květnu mi hlásil, že se ve Švédsku domluvil na celou sezonu. Bylo mi jasné, že už nám nepomůže.
Ale jméno Miloslav Hořava nezmizelo. Proč angažujete jeho syna?
Vypomohl nám už v play-off, na Kladně teď ukončil smlouvu a podepíše ji s námi. Je zkušený, počítáme s ním do prvních tří formací. Vlastně přichází za Růču. Nechci říct, že ho nahrazuje, ale objevilo se tohle místo, když Ručinský ukončil kariéru. Levé křídlo potřebujeme. Rozpadla se nám druhá lajna. Ačkoli neregistruju, že by Kuba Petružálek někde podepsal, tak asi odejde. Pak bychom to zaplnili z vlastních řad.
Jak brzdíte euforii po titulu, aby hráči nelétali v oblacích?
To je klíčová otázka a situace. Ale jen realita života jim to ukáže, slova a řeči jsou úplně zbytečné, stejně by jim šly jedním uchem dovnitř a druhým ven. Pokud budou potvrzovat kvalitu, v týmu budou, když výkonnost půjde dolů, budou si muset o extraligu říct na farmě v Mostě.
Připomínal jste jim, že už skončily oslavy a začala práce?
Ne. Zajímá mě momentální den, momentální trénink, momentální projev hráčů. Vůbec jsme se nevraceli k tomu, co bylo, ani jednou! Když se někomu nepovedlo cvičení, tak to nebylo nic přes rámec. Někdy se hráč prostě blbě vyspí. Ale nezaznamenal jsem, že by někdo začal lajdačit.
