„Trochu jsem doufal, že nabídka přijde znovu. Jsem za ni vděčný,“ říká 25letý člen širšího kádru slovenské reprezentace, který přestoupil do Zlína z Popradu. „Česká extraliga je kvalitnější než slovenská a každý Slovák má ambice se dostat do lepší ligy, nejen do české. Je to krok vpřed.“
Proč to nevyšlo už loni?
Byl jsem nakloněný jít do Zlína už v říjnu, v Popradu jsem měl otevřenou smlouvu. Jsem typ hráče, který nechce opouštět tým v průběhu sezony. Popradu jsem slíbil, že mu pomůžu celou sezonu. Byl jsem také v úzkém kontaktu s Pardubicemi. Ale v dubnu jsme si dali ve Zlíně chlapské slovo a už jsem nic neřešil.
V utkání proti Slovanu jste nastoupil s číslem 96 po Jaroslavu Balaštíkovi a fanoušci vyvolávali jeho jméno. Nebylo vám to nepříjemné?
Ne, Jarda byl ikonou klubu. V přípravných zápasech nemáme jmenovky a ne každý ví, že jsem Sýkora. Svoje číslo 74 dostanu později.
Přísun bodů se ale od vás očekává.
Českou extraligu jsem ještě nehrál. Ale když se na to podívám reálně, tolik bodů jako ve slovenské tady kluci nedělají. V minulé sezoně jsem měl 50 bodů a na to těžko dosáhnu. Už v Popradu mě kluci upozorňovali, že v české extralize je defenzivnější styl.
S Okálem a Cibákem nastupujete do zápasů jako první řada. Těší vás důvěra?
Zatím jsme první lajna, ale je to jedno, protože všichni hrají stejně. Role bych nespecifikoval.
Jak jste si zvykl na pozici levého křídla?
S Cibem se známe delší dobu. Že je vedle mě na centru, mi pomáhá. Přece jen jsem první rok v české extralize a on je zkušený centr. Jsme jediný útok v týmu, který hraje klasický evropský styl s bránícím centrem. My s Očkem to odjezdíme vepředu, kolem branky.
