Právě zlatý Hlaváčův gól patří mezi nejslavnější momenty kariéry devětatřicetiletého hokejisty. Hlaváč sám tvrdí, že rychle zapomíná. „Nepamatuju si ani, co bylo včera,“ směje se. Přesto má vzpomínky kdesi v paměti zafixované a vyvolá je, až definitivně skončí. „Rychle to uteklo. Ale pak se na to všechno podívám a budu spokojený.“
Hlaváč bude mít na takové pocity nárok. V sezoně 1993/94 si jako sedmnáctiletý junior poprvé zahrál za áčko Sparty, ale on považuje za začátek hvězdné kariéry až ročník 1998/99. „Ta byla krásná! Dařilo se nám s Patrikem Martincem a Davidem Výborným.“ Hlaváč se stal nejlepším střelcem extraligy, pak mistrem světa a odešel do NHL, což považuje dodnes za své největší sportovní vítězství.
Zábava na Manhattanu
V New York Rangers se hned chytil, vytvořil s krajany Radkem Dvořákem a Petrem Nedvědem produktivní útok. „Dynamický hokej ‚české čety‘, to nebyla jen spousta gólů. To byla úžasná zábava!“ rozplývali se tehdy zámořští experti. „První dvě sezony byly nejhezčí,“ souhlasí Hlaváč.
Zažil zklamání na domácím šampionátu před 12 lety a vzápětí další titul ve Vídni 2005. Je také pamětníkem posledního sparťanského triumfu před devíti lety. S tradičním parťákem Jaroslavem Hlinkou pod trenérem Slavomírem Lenerem válel ve švédském Linköpingu. „Těch pěkných momentů je víc, nejde vybrat jeden,“ tvrdí Hlaváč.
Poslední roky zůstává na startu sezony doma na Floridě, stará se tam o rodinu. Mohl by si užívat hokejového důchodu, jenže také láska k mateřskému klubu ho nutí vrátit se na led. „Když se na hokej koukám v televizi, chybí mi. Sezonu mívám krátkou, o to víc jsem natěšený,“ říká s tím, že přemlouvání je snazší, neboť se vyhne úmorné letní přípravě a naskočí až před play-off.
„Měl jsem sen, co jsem řekl na Floridě nahlas,“ mrkne a prozradí svou vizi: „Ještě bych chtěl vyhrát titul se Spartou a postoupit s Kladnem do extraligy. Tak se mi tam smáli. Teď si to užívám.“
Hlaváčovi od mateřské školky všichni říkají „Bubák“. Sparťané doufají, že by mohl vystrašit liberecké Bílé Tygry a splnit si svůj sen.
Poslední zápasy kariéry?
Právě nyní, kdy se boj o Masarykův pohár láme, by mohly jeho zkušenosti Spartě pomoct. V důležitých zápasech si libuje. No, libuje. „Ale musím se cítit dobře. Když se dobře vyspím a jdou mi nohy, tak vím, že budu hrát dobře. Když jsem unavený, tak výkon není takový.“
Členové zlaté generace se obvykle loučí v mistrovském opojení, ale sparťan Hlaváč je trochu jiný případ. „Hrál bych klidně dál. Vím, že případně naskočím do další sezony zase až později, takže chci udělat vše, aby se teď vyhrálo,“ slibuje Hlaváč.
Třeba to zase „odšpuntuje“.
