Boleslav jste přehráli, ale i tak jste se o výhru strachovali až do konce.
Je to velká škoda. Bylo to podobné jako v Litvínově, kde jsme hráli výborně první i třetí třetinu. S Boleslaví jsme byli celý zápas lepší, možná kromě prvních deseti minut, tlačili jsme, ale ta koncovka. V 10. minutě třetí třetiny to mohlo být 4:1 a byl by to pohodový zápas. Takto tam zase letěl při power play tečovaný puk možná pět centimetrů vedle bránu. To jsem si oddychl, protože to bych určitě neměl. Pánbůh zaplať, protože vlastních gólů bylo moc.
Bleskla vám hlavou vzpomínka na Litvínov, kde jste při power play o výhru přišli?
Na to jsem nemyslel, jen jsem chtěl dostat co nejméně gólů. S Hradcem jsme tu ztratili zápas před koncem, v Litvínově taky a už se nám to kupilo. Přitom jsme v těch zápasech nebyli horší, s výjimkou utkání v Brně. V ostatních zápasech jsme byli vyrovnaní, ne-li lepší. Nepadlo nám tam moc laciných gólů, tentokrát se k nám konečně štěstí přiklonilo a zastavili jsme sérii proher.
Je frustrace větší, když hrajete dobře, ale body nepřicházejí?
Bylo to celkem v pohodě, nebyl nějaký tlak, i fanoušci nás podpořili transparentem. Vidí, že se snažíme, že nedostáváme 4:0 a nehrajeme odevzdaný hokej. Hrajeme, bojujeme, ale ne a ne to tam padnout, pak nám tam kolikrát napadají blbosti a trochu je to na psychiku. Řekli jsme si všichni, že už se to musí zlomit. Nemůžete hrát pořád dobře a prohrávat.
Po dvou třetinách měla Boleslav deset střel. Jak se vám chytalo?
Doma tak hrajeme pořád a mně se tu chytá velmi těžko. Když se díváte na spoluhráče, jak buší do brankáře a ne a ne to padnout, jste pak zpocení z každé střely. Ve třetí třetině jsem se dostal zase do tempa, tak to bylo lepší. Ale doma jsou zápasy víc o hlavě jak o kondici. Určitě se to každému brankáři chytá těžko. Venku se mi chytá lépe, když to na vás jde stále. Když už nemáte tolik střel, aspoň se hraje u vás ve třetině a nemáte čas přemýšlet co a jak. Ale musím se s tím vyrovnat, hrajeme tak, máme takový styl a věřím, že nám to tam začne padat a bude to možná trochu jednodušší.
Gól jste dostal po bleskové kličce Hyky, ukázal, jaký je bruslař?
Byl jsem tam deset minut prakticky bez práce a nohy byly trochu ztuhlé. Snažil jsem se soustředit, neudělat první pohyb, ale odešel jsem do úplně jiné strany. Ještě jsem se snažil do toho ťuknout hokejkou, ale měl jsem do toho jít aktivněji. Důležité bylo, že jsme hned dali gól, nepoložilo nás to a třetí třetinu jsme perfektním výkonem urvali.
Po závěrečném hvizdu jste hodně slavil. Ulevilo se vám?
Samozřejmě. Je to pět proher v řadě a každá další se počítá. Problesklo mi hlavou, jestli jsem někdy prohrál víc než pětkrát v řadě. Vím, že loni to tak bylo, i rok předtím, ale víc než pětkrát jsem snad neprohrál. Řekl jsem si, že už by stačilo, a jsem rád, že se nám to splnilo.
