Navzdory tomu, že Voldenovi je teprve čtyřiadvacet let, ve svém životopise už má uvedených pět účastí na mistrovství světa a jednu také na té vůbec nejprestižnější akci - na olympijských hrách.
V současnosti se stále připravuje na severu Evropy, do Česka zamíří ke konci července.
V rozhovoru, který vznikal telefonicky a přes sociální sítě, působil Lars Volden skromně, bez hvězdných manýrů. Byť na mezinárodní úrovni už nasbíral poměrně mnoho zkušeností.
Sehrál při vašem rozhodování kouč gólmanů Petr Jaroš nejdůležitější roli?
Ano, Petr je výborný brankářský trenér. Jsem přesvědčený o tom, že když pod ním budu působit, tak se zase můžu výkonnostně posunout dál. Ale nebyl to jen Petr Jaroš, který při mém rozhodování sehrál roli, cítil jsem i ze strany klubu velký zájem, proto jsem se rozhodl kontrakt podepsat.
Jaroš je známý tím, že používá při trénincích netradiční metody. Utkvěly vám některé v paměti?
Abych řekl pravdu, tak my jsme neměli na tyto metody moc příležitostí. Petr mě trénoval pouze v reprezentaci a tam na to nebylo tolik času. Samozřejmě, připravovali jsme se s ním, ale ne nějakým speciálním způsobem. Máte zápasy, tréninků je málo a toho času opravdu není moc. Ale znám se s gólmanem Larsem Haugenem, který působil v Minsku s Petrem, a i on mi říkal kromě toho, že je výborný trenér, taky o těch metodách.
Lars Volden* Hokejový brankář z Norska. Narodil se 26. července 1992. * V sezoně 2009/2010 získal ve svých osmnácti letech premiérový titul v norské extralize, hrál za tým Stavanger Oilers. * Starty si připsal jak v mládežnické reprezentaci, tak i v dospělé. * Je účastníkem pěti mistrovství světa a olympiády 2014 v Soči. * V loňské sezoně působil u sousedů na Slovensku - nastupoval za extraligovou Duklu Trenčín. * V minulosti působil kromě Norska a Slovenska také ve Švédsku. |
Rozebírali jste už s Jarošem, co od vás očekává? Nastínil vám nějakou představu?
Jistě. Chce po mně, abych přijel připravený, v dobré formě.
Co dosud víte o Dukle Jihlava, vašem novém klubu?
Vím, že to je klub s obrovskou historií, že vyhráli dvanáct titulů.
A znal jste Duklu, ještě než vás oslovila?
Tak to se přiznám, že ne.
V Jihlavě je stařičký stadion, minimálně deset let už se hovoří o tom, že by mělo dojít k přestavbě či vybudování nové haly, přesto budete i letos hrát ve starém stánku. Nevadí vám to?
Vím o tom, že v Jihlavě je starý stadion, ale mně to nevadí. Led je všude stejný. A i přesto, že stadion je starý, věřím, že atmosféra bude výborná a fanoušci skvělí. Navíc to určitě není první starý stadion, na kterém bych hrál, takže v tom problém nevidím.
Znáte v Dukle někoho kromě trenéra Jaroše?
Akorát znám dalšího norského hráče, který jde do Dukly, Nicolaie Bryhnisveena, a pak trochu Švéda Erika de la Roseho. Ten taky přestupuje do Dukly. Každopádně už se moc těším i na další nové spoluhráče, až se poznáme.
Dukla se vrací do extraligy po dvanácti letech a i vzhledem k rozpočtu lze předpokládat, že bude hrát spíše v druhé polovině tabulky. Kolikrát už jste byl v takové situaci, že byste hrál o udržení?
Nikdy nevíte, třeba v dolní části nebudeme. Nicméně já jsem byl v takové situaci už ve Švédsku, s týmem Rögle, taky jsme postoupili a následující sezonu jsme hráli v druhé polovině, ale zvládli jsme to. Toho se neobávám. Navíc věřím, že v Dukle jsou kvalitní hráči, a pokud budeme bojovat jako tým, tak se to v pozitivní obrátí.
Říká se, že hrát o záchranu je možná ještě víc stresující než o titul. Souhlasíte s tím?
Rozhodně. Na druhou stranu jsme profesionálové a měli bychom být schopní se i s takovou situací vypořádat. Když to řeknu zjednodušeně: i to je součástí naší práce. Každopádně v první řadě bychom se měli pokusit o to, abychom vůbec takovou situaci, že budeme na konci tabulky, nemuseli řešit.
Jak jste zmínil, v týmu s vámi bude další norský hráč a také Švéd. Říká se, že tyto dva jazyky jsou si hodně podobné. Je to pro vás hodně důležitý faktor, mít někoho, s kým budete moci v týmu mluvit ve svém rodném jazyce?
Samozřejmě je příjemné mít v týmu někoho, s kým můžete mluvit ve svém jazyce. Já ale věřím, že v Dukle bude i několik hráčů, kteří hovoří anglicky a se kterými bych taky mohl běžně komunikovat.
V loňské sezoně jste působil ve slovenské Dukle Trenčín. Jak byste se zpětně ohlédl za tímto angažmá?
Byla to zajímavá zkušenost, skvělí kluci v týmu. Hráli jsme do poslední chvíle o udržení, odehráli jsme několik opravdu těžkých zápasů, což byl taky jeden z důvodů, proč jsem tam šel. Líbilo se mi tam.
Norský gólman Lars Volden poté, co inkasoval jeden z gólů v duelu s Kanadou.
Naučil jste se něco slovensky?
Ne, je to hodně těžký jazyk.
Chápu, čeština je totiž velmi podobná. Přesuňme se ale k jinému tématu. Vy jste hrál za reprezentaci Norska, kromě jiného jste byl i na olympiádě v Soči. Zdá se, že z důvodu ohromných částek za výstavbu areálů bude čím dál větší problém najít kandidáty, kteří by chtěli hry organizovat. Co si o tom myslíte, mělo by dojít ke změnám na olympijském poli?
To je těžká otázka, já nevím. Ani to není téma, nad kterým bych přemýšlel. Jestli se příští rok znovu dostanu do týmu pro olympiádu, tak budu jen šťastný a moc rád tam pojedu, užiju si to. Ale opravdu není v mých kompetencích, abych tohle řešil. To je práce pro jiné.
Jaké vzpomínky se vám tedy alespoň vybaví v souvislosti s olympiádou v Soči?
Byla to velmi dobře zorganizovaná olympiáda. Pro mě osobně bylo ctí, že jsem mohl hrát proti nejlepším hráčům na světě a vůbec je jenom vidět, jak se připravují.
Nicméně konečné poslední místo zřejmě není to, na co byste vzpomínal v dobrém, viďte?
Jistě, ale je potřeba říct, že jsme opravdu hráli proti těm nejlepším, kteří hrají v NHL. Bylo to hodně těžké, na druhou stranu opravdu skvělá zkušenost i zážitek, hrát proti takovým osobnostem.
Vaše myšlenky teď již jistě směřují do jihokorejského Pchjongčchangu...
... a vše záleží jenom na mně. Musím tvrdě pracovat a uvidíme, jestli se do týmu dostanu.
Byla i olympijská nominace jedním z důvodů, proč jste zůstal v současnosti v Norsku?
Ne, to úplně ne. Ale klub neměl problém s tím, abych tady zůstal, samozřejmě když budu plnit tréninkový plán. Tak jsem se rozhodl tímto způsobem.
Dostal jste na dálku nějaké instrukce od trenéra Jaroše?
Ano, jsme pořád v kontaktu, poslal mi tréninkový plán. Kromě toho tady taky trénuji s osobním trenérem, takže mám i další individuální tréninky. Cítím se v dobré formě a už se opravdu těším, až se vydám do Česka.
A když už jsme u toho, co si vlastně slibujete od České republiky jako země?
Bude to pro mě zase změna, nová mentalita, jiná kultura, zase budu mít příležitost poznat jiná města. Po všech stránkách se na to angažmá těším.
