O prvním příjemném zjištění se vědělo už několik kol před koncem základní části, na druhé se v dramatu čekalo až do úplně posledního. Možná i to ale nakonec přispělo k tomu, že první skončil až nečekaně dobře.
Řeč je o dvou výrazných ukazatelích úspěšnosti dosavadní části sezony v podání hokejistů hradeckého Mountfieldu.
Tím první a dříve splněných byla skutečnost, že ve třetí hradecké sezoně Mountfield poprvé překonal průměrnou hranici 5000 diváků na jedno utkání a celkové číslo je velmi příznivé, každý letošní domácí duel Mountfieldu totiž v průměru vidělo o více než šest stovek lidí víc než loni.
Tím druhým je vylepšení dvou pátých míst v základní části, která Mountfield po svém příchodu do Hradce Králové v minulých dvou sezonách shodně obsadil.
„Poslední dva týdny ale pro mě právě kvůli tomu byly hodně těžké a náročné,“ přiznává generální manažer klubu Aleš Kmoníček.
Nakonec jste ale třetí, což bylo v danou chvíli asi možné maximum.
S tím jsem opravdu spokojený, být třetí je výborný výsledek a týmu patří dík. Bylo to ale dramatické do posledního kola, a i když jsme na tom byli v jednu chvíli dobře, tak jsme si z toho sami udělali drama. Je to ale jen dílčí úspěch, teď se teprve rozhodne o celkovém.
Cestu jste ale neměli jednoduchou, navíc se úspěch od vás očekával a vcelku pochopitelně na něj tlačil i majitel klubu.
Bylo to trochu paradoxní, protože jsme to měli těžší i přesto, že jsme dali dohromady výborný tým. Jenomže tím vzrostl i tlak na nás, občas z toho pramenila nervozita, bylo to komplikovanější i v tom, že najednou jsme v mužstvu měli víc individualit. Proto i když jsme podle mě měli nejlepší tým za ty tři roky, co jsme v Hradci, tak to pro nás bylo nejtěžší.
Také jste poprvé za tu dobu vyměnili hlavního trenéra. Bylo to ve chvíli, kdy jste zapochybovali, že se vám nepodaří splnit to, co se od vás čeká?
Vedle konce základní části to tehdy na konci listopadu bylo nejkomplikovanější období. Před sezonou přišlo několik výborných hráčů, pro některé jsme stále hledali roli a v té chvíli už uběhla dost dlouhá doba na to, aby se jim našla. Stále nepřicházelo to, co jsme čekali, měli jsme signály, že ani není ideální pohoda v kabině. Byly to dva nepříjemné týdny, po nich jsme se rozhodli pro změnu.
Jste třetí, což je splněný cíl, ale Liberec a Sparta vám odskočily asi výrazněji, než se dalo čekat.
Asi jsme nebyli tak suverénní, jak jsme čekali, asi jsme čekali snazší cestu za tím, co jsme chtěli dosáhnout, možná jsme čekali, že budeme výraznější. Ale jak říkám, teď jsme spokojení a za chvíli to nebude zase tak moc znamenat, hlavní úkol teprve přichází.
Splníte ho tím, že ve čtvrtfinále vyřadíte Mladou Boleslav, jaký to podle vás je soupeř?
Dostatečně kvalitní, který prokazoval v sezoně stabilní formu. I proto do čtvrtfinále jdeme s pokorou. Oběma půjde o hodně, oba týmy cítí šanci se dostat tam, kde ještě nebyly. Pro nás je to jasné, poprvé chceme za svého působení v Hradci vyhrát sérii play-off, jít do semifinále, myslíme i na medaili.
Jednu alespoň částečnou si zasloužíte už za to, že se vám povedlo naplnit vaše přání, aby na hokej v Hradci chodilo v průměru více než pět tisíc diváků. Splnilo se to, navíc jste se zařadili na čtvrté místo mezi týmy, kterým v sezoně návštěvy nejvíc vzrostly. Jak to vnímáte?
Tohle mě opravdu těší, protože to číslo je o dost vyšší než loňské a je to znát. Základem podle mě jsou výsledky mužstva, prakticky celou sezonu jsme byli nahoře, nikdy jsme nevypadli z nejlepší šestky. Druhou příčinu vidím i v tom, že se snažíme našim fanouškům vycházet vstříc, komunikovat s nimi a podporovat fanklub.