Jeho rána z 15. minuty byla první v sezoně, která nerozhodla o bodech. Proto udeřil ještě jednou a definitivně. V čase 55:55.
"Nikdo nejde na led s tím, že dá vítěznou branku. Je to gól jako každý jiný. Že je vždycky vítězný, to je náhoda," pousmál se Köhler, který letos skóroval šestkrát.
Jaký tedy byl vítězný gól?
Šlo mi to na brusle, takže jsem si říkal, že do puku musím plácnout z první. Jak to šlo na gólmana, myslel jsem, že to není gól. Ale asi mu to propadlo pod rukou. To je kouzlo střely z první. Gólman to má těžké. Kolikrát vystřelíte doprostřed branky, ale je to gól, protože jde o střelu z jedničky.
Letos jste se střelecky trápil, na svůj první gól v sezoně jste čekal až do 6. prosince. Radujete se z proměny ve střeleckého hrdinu?
Strašně nerad o tom mluvím, protože člověk se snadno dostane dolů a těžce se dostává nahoru.
Ale psychicky jste na tom lépe, ne?
Je to super, když člověk dává branky. Ale v kariéře jsou i taková období, kdy to nepadá. Není to jízdní řád, který se dá naplánovat, jak je potřeba.
Do zápasu jste vstoupili výborně, vedli jste 2:0. Jenže v poslední třetině jste se dostali pod obrovský tlak a soupeř vyrovnal. Co se stalo?
Dostali jsme smolnou branku na 2:2, to nás možná zaskočilo a tahali jsme za kratší konec. Naštěstí se pak neshodli dva třinečtí obránci a Lešoun (Petr Leška) na nich vybojoval puk pro mě. Za takového vývoje můžeme být za výhru rádi.
Uspěli jste potřetí v řadě. Jdete výsledkově zase nahoru?
Předtím jsme prohráli čtyřikrát v řadě, to nikomu nepřidá. Každý ví, že nedáváme moc gólů, tak jsme si řekli, že musíme bránit jako psi a hrát na dva góly. Dodržujeme to, hrajeme slušně.