Byla zhruba polovina zápasu a obří kostka ukazovala nerozhodný stav 2:2, když Modrý za vlastní brankou krosčekoval pronikajícího Dlouhého. Ruka rozhodčího Mináře vyletěla vzhůru.
To by nebylo nic zvláštního, kdyby pak hostující obránce do Dlouhého navíc zbytečně nešťouchl. Sudí Minář mu navrch přidal další dvě minuty za hrubost a Liberec v následném oslabení dostal dva góly.
Modrý vypadal po zápase zdrchaně, vyčítal si snad zpětně tento moment? "Já si nic nevyčítám. Takový je sport a já si za to nesu zodpovědnost," pravil bez hnutí brvy. "Jestli chceme být úspěšní, nesmí se takové věci stát," dodal vzápětí.
Modrého reakce v té chvíli byla nepochopitelná, sám musel dobře vědět, že za takový zákrok logicky musí následovat trest. "To je zápal hry, člověka v ten moment rozhodí maličkosti. Bouchly mi saze. Jestli chci být prospěšný týmu, musím se ovládnout," uznal.
"Určitě tam hrály roli nervy, ale jako trenér ho za takový faul nepochválím," řekl diplomaticky liberecký kouč Josef Paleček.
Modrého start v utkání byl překvapivý, od konce ledna měl po pádu u mantinelu problémy s levou rukou, musel i na operaci. Od té doby se na ledě neobjevil. Jenže účast v play-off ho lákala hodně.
"Měl zájem hrát, bylo to jeho rozhodnutí," uvedl kouč Paleček. Sám hráč ovšem nechtěl přiznat, jak to s jeho zraněním ve skutečnosti je. "Kdybych nebyl připravený, nenastoupil bych," řekl úsečně. Pak ale dodal: "Co jsem si začal, to musím dokončit."
Vypadá to, že zranění není doléčeno na sto procent. Nasvědčuje tomu i fakt, že měl po zápase ruku schovanou pod klubovou mikinou, levý rukáv zel prázdnotou.
Liberec v sérii prohrává 0:1 na zápasy. Jak dál? "Slavia dneska hrála dobře, dokázala potrestat fauly. Musíme se poučit a zítra hrát jinak," přemítal Modrý.
"Hlavně nesmíme zbytečně otevírat hru, to se Slavií nejde. Má velice šikovné útočníky, kteří dokáží zužitkovat i málo místa na ledě. Jak hrát? Důrazně, aktivně, vytvořit si tlak."
