Ta rána letěla pravděpodobně mimo tři tyče, Tomáš Štůrala ji však vyrazil do rohu. Úspěšný zákrok potřeboval více než kdy jindy. „Sedm minut na mě nešel jediný puk. A každý gólman vám potvrdí, že když chytá po delší době, tak nejnepříjemnější je čekání na první střelu, až si sáhne na puk, aby si trochu věřil,“ líčil Štůrala.
Po dva měsíce trvající pauze vynucené zraněním nohy se postavil poprvé do brány prvoligové Třebíče, které v derby proti Havlíčkovu Brodu vychytal vítězství 4:2. Dnes by už měl chytat za extraligové hokejisty Zlína v Olomouci. „O tom zatím nic nevím. Ale když mě trenéři postaví, budu jen rád.“
Jeden zápas na získání jistoty vám stačí?
Měl by. Cítil jsem se dobře i po zápase, jsem připravený.
Jak těžký byl duel proti poslednímu Havlíčkovu Brodu?
Po dvou měsících není snadný žádný zápas, jde o to zvyknout si na herní styl. To je skoro jako po letní přípravě. Až do začátku druhé třetiny to navíc bylo 0:0, dokonce jsme prohrávali. Pak to kluci otočili a zase se chytalo lépe.
Na začátku sezony jste se dostal v Třebíči do výtečné formy, váš zlínský kolega Kašík za ni minulý týden v Jihlavě vychytal svoji první nulu v sezoně. Zdá se, že vám tamní prostředí sedí.
Hraje se mi tam dobře. Zázemí, spoluhráči, fanoušci, všechno funguje. V Třebíči se mi líbí.
Podle prvních zpráv jste se měl po zranění vrátit za dva týdny. Proč se pauza tak protáhla?
První diagnóza byla lehčího rázu, pak se ukázalo, že to bylo složitější. Mrzelo mě, že se to nezjistilo hned, ale až po dvou týdnech. Ale jsem na ledě už skoro čtyři týdny, nejdřív jsem jen bruslil, abych dostal sílu a fyzičku. Pak už přišlo chytání a čekání, kdyby to mohlo přijít.
Nastoupit právě proti Rebelům byl záměr?
Nespekuloval jsem. Bylo to vyloženě o tom, jak jsem se cítil, hlavně při zákrocích. Abych si zranění neobnovil.
Po angažování Petra Hromady ze Vsetína jste v týmu najednou čtyři brankáři. Jak to snášíte?
Už jsme se bavili, že bychom na oslabení mohli jít všichni čtyři gólmani. (úsměv)
Co rivalita? Čtyři asi ve Zlíně dlouho nezůstanete.
Všichni kopeme za jeden tým, že bychom se neměli rádi, to ne. Je to zdravá konkurence, která má být v každém týmu. Čím více nás je, tím více bojujeme o svoje místa.
Co říkáte na výkony Petra Hromady, který vyskočil o dvě soutěže výše?
Líbil se mi, jak chytal. Až na jeden zápas s ním kluci vždycky bodovali, takže klobouk dolů.
Změnila se nějak nálada ve zlínské kabině za dvě měsíce, co jste nechytal.
Je pořád stejná. Je to jako na houpačce. Jednou poskočíme o nějakou příčku, pak se zase vrátíme. Kluci už jsou dost na to otrlí, aby si to připouštěli a hrají pořád stejně naplno. Bojují o body, protože v naší situaci rozhoduje každý zápas. Před Vánocemi by to chtělo ze dvou utkání aspoň čtyři pět bodů.
