Během extraligové přestávky jste se účastnil turnaje ve Finsku v reprezentačním dresu českého výběru do dvaceti let. Jaký byl?
V týmu byla skvělá nálada, navíc jsme turnaj vyhráli. Pan Hadamczik dokáže vytvořit skvělou atmosféru. V týmu se ještě pořád zkoušeli noví hráči. Tento turnaj ukázal, že máme hodně široký kádr. V podstatě každý turnaj, který byl, dopadl dobře. Uhráli jsme dobré výsledky, tedy aspoň podle mě.
Loni jste odehrál jeden zápas na moskevském Baltika Cupu v reprezentačním A-týmu. Jak na to vzpomínáte?
Mám na to jenom pěkné vzpomínky. Byl to můj první reprezentační start a zápas za áčko. V mém věku se to nestává každý den, že by se ozvali. Moc si cením té šance, co mi pan Lener dal. Určitě mi to mnoho přineslo.
Předcházelo tomu ale vaše vyřazení z kádru na mistrovství světa dvacítek. Byl jste z toho hodně smutný?
Tak zlé to zase nebylo. Ale na druhou stranu, každý je smutný, když ho někam nevezmou. Musím se ale přiznat, že pozvánka na turnaj Baltika byla opravdu dobrá náplast. (Olesz se začal smát.) Vlastně jsem zpočátku čekal, že tam pojedu spíš jen trénovat. Věřilo se jinému týmu.
Bylo vám něco přes patnáct let, když jste poprvé nastoupil v extralize. Jak vzpomínáte na svůj debut?
Vzpomínám si na něj moc dobře, hráli jsme na Spartě. Ve Vítkovicích byl ještě pan Hadamczik a já jsem mu doteď vděčný, že mě tenkrát nasadil do hry. Byl to můj první zápas a připsal jsem si nahrávku. Na památku mám podepsanou hokejku od Vládi Vůjtka, který v té době hrál za Spartu.
Ve Vítkovicích hrajete nyní ve druhém útoku. Předtím jste musel dlouho bojovat, abyste se dostal do základní sestavy. Nemrzelo vás, že jste nedostával příliš prostoru?
Takhle se to asi brát nedá. Já jsem byl ze začátku sezony zraněný. Pak jsem se musel probojovat a upozornit na sebe. Vítkovice mají celkem silný kádr. Musel jsem se o místo poprat a být trpělivý.
Snad by se dalo říci, že na vás ve Vítkovicích není moc vidět. Hudler byl hvězdou Vsetína. Průcha je na výsluní v Pardubicích. Vy však v povědomí příznivců hokeje nejste…
Musím být trpělivý a dokázat všem, že si důvěru i prostor na ledě zasloužím. Nemůžu hned hrát a být za hvězdu. To záleží i na trenérech, kolik prostoru mi dají. Jestli hraju dobře nebo ne, musí posoudit oni. Snažím se podat maximální výkon v každém zápase. Co se týká zájmu médií a fanoušků, tak každého to občas míjí. Mě právě teď. Ale až to přijde, bude to prostě tady. Já si s tím hlavu nelámu. Zatím čekám až někoho zaujmu.
Nechybí vám trochu sláva, kterou byste mohl mít?
Je to určitě pěkné, když se o vás píše, ale já radši preferuju skromnost. Takže mi to ani nechybí.
Přesto všechno jste jedním z favoritů na draft NHL v příštím roce. Tipují vám druhé či čtvrté místo. Co to pro vás znamená?
Vím o tom. Četl jsem to na internetu. Ale je to dost předběžné. Pohybuji se tam už dost dlouho. Konkrétně to však nesleduji. Skauti se jezdí dívat určitě na každý zápas a nehodnotí vás podle jednoho zápasu, ale podle celé sezony. Určitě z tohoto hlediska bude klíčové mistrovství světa dvacetiletých. Snad to pro mě znamená šanci dostat se do NHL, ale je to pořád jenom začátek. Nic není předem rozhodnuto. Navíc, někdo může být draftovaný jako první a jiný až v osmém kole, přitom se nakonec může prosadit ten druhý. Záleží na tom, jak se ten hráč probojuje dál.
Co pro vás znamená NHL?
NHL pro mě znamená velký pojem. Doufal jsem, že tam jednou budu hrát. Nyní mám šanci a nesmím ji zahodit. Musím proto na sobě dál pracovat, abych byl spokojený. Musí to být nádhera zahrát si s takovými hráči, jací tam jsou. Nejvíc mě tam lákají všichni ti lidé kolem, hokejové legendy a určitě Stanley Cup. Je to nádherná a nesmírně cenná trofej, chtěl bych jí jednou vyhrát. Doufám, že budu mít někdy to štěstí.
Co pro vás v životě nejvíc znamená?
Na prvním místě je určitě rodina. Na dalším jsou pak přátelé a všechno kolem, přítelkyně. Pak někde následuje škola a samozřejmě ještě lidé, kteří mě mají rádi.Hokej je pořád jen součástí života. Dává mu směr. Někomu dává práci a i já bych se jím chtěl živit, protože mě baví a rozhodně bych nechtěl vstávat na šest do práce. Takže si hokeje musím vážit (smích).
Jak trávíte svůj volný čas?
Měl bych ho věnovat hokeji. Někdy se o to i snažím. Volného času ale moc nemám. Většinou mi do toho něco přijde nebo se ho snažím strávit nějak jinak aktivně. Hraju golf, tenis. Nebo se věnuji přítelkyni. Přiznám se, že do kina moc nechodím.
