"Chtěl jsem si na Slovensku udělat jméno a vrátit se zpět už jako jednička," přiznal.
Většinu kariéry jste zatím spojil se Spartou, ale na post jejího prvního gólmana jste se neprosadil a vloni v létě se rozhodl odejít.
Byl jsem ve Spartě už poměrně dlouho, vlastně od devatenácti. Na začátku bylo celkem fajn dělat dvojku - přece jen se každému nepoštěstí být v tak kvalitním mužstvu. Byla to pro mě velká zkušenost, ale počítal jsem s tím, že se do branky dostanu alespoň za pár let, když vydržím. Jenže jsem se mi to nepovedlo kvůli tomu, že přede mnou byli skvělí gólmani - nejdřív Milan Hnilička a později Petr Bříza. Nakonec jsem usoudil, že už to stačí. Rozhodl jsem se odejít a zkusit to jinde, abych dokázal, že chytat umím.
Vybral jste si Trenčín... Neodradilo vás ani to, že v Čechách je slovenská extraliga podceňovaná?
Pravdou je, že česká média, hráči i všichni lidé kolem hokeje se o slovenskou extraligu moc nezajímají a možná i kvůli tomu je podceňovaná. Nicméně já jsem dostal nabídku dělat prvního brankáře a měl konečně šanci pravidelně chytat.
Nakonec jste prožil skvělý rok, získal titul, i když ze začátku jste moc příležitostí nedostával a místo vás chytal Miroslav Hála. Jak jste spolu vůbec vycházeli, nebyl jste naštvaný, že znovu čekáte na šanci?
Miro je výborný brankář i člověk a vycházeli jsme spolu fantasticky, ale já vlastně nikdy neměl s žádným gólmanem problémy. Skvěle jsme se doplňovali, jenže mně pochopitelně nebylo jedno, že nechytám. Ale snažil jsem se dělat všechno jako ve Spartě a nakonec se ukázalo, že to bylo správné. Pokud poctivě makáte a ukážete trenérovi, že se o místo chcete poprat, tak vám šanci dá. A když jsem ji dostal, už jsem si ji nenechal vzít. Každopádně byla letošní sezona, i když jsem ji neodchytal celou, ohromná. Vyhráli jsme titul a já získal spoustu zkušeností.
Proč jste vůbec v úvodu nedostával tolik příležitostí?
To je spíš otázka pro trenéra... V přípravě jsem odchytal většinu zápasů, ale na začátku sezony se najednou rozhodl, že dá do brány Mira. Mužstvo se navíc rozjelo, hrál za nás i Marián Gáborík a Miro mi nedával moc příležitostí zachytat si.
Po úspěšné sezoně jste se rozhodl přijmout nabídku Znojma, lákal vás návrat do české extraligy?
Stoprocentně, do Trenčína jsem šel s cílem udělat si jméno a vrátit se na post prvního gólmana v některém klubu české extraligy. A všechno se mi splnilo - když jsme vyhráli titul, nabídek se mi sešlo víc. Až mě překvapilo, že je v Čechách tolik volných míst na postu jedničky.
Proč jste si vybral právě Orly?
Znojmo už se mnou bylo v kontaktu před sezonou. Věděl jsem, že má velký zájem a splnilo všechno, co jsem chtěl, především mi nabídlo post prvního brankáře. I když teď se mluví o tom, že by v případě stávky v NHL mohl přijít i Tomáš Vokoun... Ale o tom jsem byl informován dopředu. Znojmo mi prostě vyšlo maximálně vstříc a já jsem rád, že můžu v jeho mužstvu být.
Nemáte obavy z toho, že se v poslední době vystřídalo v týmu Orlů už několik gólmanů?
Samozřejmě to vím, ale jistotu nemáte nikde. Když nebudete chytat podle představ, klub vás pošle pryč. Budu o místo bojovat stejně jako ve Spartě a v Trenčíně. A když dostanu šanci, tak věřím, že nezklamu.
Koho z nových spoluhráčů znáte?
Ve Spartě jsem hrál s Mílou Tomanem a Vencou Benákem, ale kluků znám z extraligy víc, prakticky všechny. I když ne osobně.
Do přípravy naskočíte až 17. května, co máte v plánu do té doby? Chystáte se na dovolenou?
Ne, dovolenou už mám za sebou. Byl jsem s Honzou Hanzlíkem, velkým kamarádem ze Sparty, v Egyptě. Trošku si zaplavat v moři a zregenerovat. Teď už jen odpočívám a pomalu se chystám začít trénovat.
