V prvním zápase dostal Hrubec - tou dobou bez masky - po odpískání od sparťana Pacovského ránu pukem do obličeje. Pak ležel v nemocnici, pravé oko měl zalité krví, zlomené nosní kůstky. (I když podle informací komentátora Roberta Záruby, které získal od třineckého zdroje, Hrubec nic zlomeného neměl.)
Jenže brzo začal přemýšlet o návratu do branky. Lékaři kroutili hlavou, někteří lidé si o třineckém gólmanovi pomysleli, že je blázen. O to větší šok zažili fanoušci při pohledu na pondělní sestavu Třince. "Hrubec je jednička?!"
"Nebyl už nikdo další, musel tam jít. Nechci přesně říkat, co je Hamerlíkovi, ale má naraženou nohu. Měl by být ve středu v pořádku. Jednalo se jen o to, jestli Šimona pustí doktor," vysvětlil třinecký kouč Josef Turek.
Pinc se vrátil po otřesu mozkuCítil jsem se výborně, řekl sparťanský gólman |
Hrubec tak v neděli absolvoval důkladné vyšetření na oční klinice v Olomouci, kam cestoval s velkým napětím. "Byl jsem rozklepanej," popsal. Když se dozvěděl, že dostal pro pondělní duel zelenou, měl velkou radost.
Na masce si nechal udělat hustší mřížkování, aby mu okem na helmě neprošla čepel soupeřovy hokejky. Zkusil si, jestli vidí i střely zdálky. Zranění ho nijak nelimitovalo, takže jeho jediná obava byla - "Abych v té masce vypadal dobře," usmál se Hrubec.
"Neměl jsem vůbec žádné psychické zábrany," dodal mladý brankář vyrovnaně. O jeho obdivuhodnou psychickou pohodu se postarala odbornice - sportovní psycholožka Eva Šauerová. "Byl jsem nervózní, moc mi pomohla. To bylo opravdu super, odpoledne jsem v klidu usnul a těšil se na zápas," přiznal gólman.
Po utkání Hrubce všichni chválili, on však týmový výsledek povyšuje nad osobní pocit z výkonu. "Na to, že jsem nebyl týden na ledě, jsem rád, že jsem nezapomněl chytat. Bohužel velká kaňka na tom utkání je, že jsme to tady neukončili," litoval.
Na závěr Hrubec překvapil ještě jednou. "Budu připravený i ve středu. Když trenér řekne, tak rád půjdu do brány," tvrdil třinecký gólman rozhodně.
Ale asi se není čemu divit. Hrubec pochází z jižních Čech stejně jako Jan Žižka, ten přece taky bojoval jenom s jedním okem...
