„Každý sestup bolí, co si budeme povídat,“ reagoval 20letý Kubalík po úterním tréninku hokejové Plzně. „Když jsem byl na mistrovství světa, neměl jsem šanci hrát. A to jsem nestihl ani na posledním utkání, kdy ještě mohlo jít o všechno.“
S nadsázkou - bolí tenhle fotbalový sestup víc než dril v letní přípravě na hokejovou sezonu?
Každopádně mě to moc mrzelo. Jinak spíš srovnám naše tréninky a fotbal. To je pro hokejistu úplně jiný pohyb. Takže některé tréninky v přípravě jsou určitě snadnější než ostrý zápas na trávníku.
I když jste se do přípravy Plzně zapojil později, moc volna jste po mistrovství světa neměl. Není pro vás už přehokejováno?
To ne. V létě si psychicky odpočinete. Odtrénujete a tím to končí. Nemáte v hlavě tlaky, že se nedaří, že nedáváte góly. I když dřeme hodně, je v kabině pořád dobrá nálada.
Letní příprava vám tedy nevadí?
Patří to k tomu. Manko jsem doháněl týden po soustředění v Železné Rudě, kdy měli kluci volno. Trénoval jsem s bráchou, Kubou Jeřábkem a Dominikem Boháčem. Myslím, že už jsem fyzicky zpátky tam, kde je třeba. Jen na kole jsem toho moc neodjezdil, tak uvidíme, jak zvládnu druhý kemp na Šumavě.
Loni jste vy a pár dalších mladých neměli volno skoro vůbec. A kouč Straka si pochvaloval, že sezona ukázala, jak vám to prospělo.
Myslím, že jsme měli jeden z nejbruslivějších týmů v lize. Bavil jsem se o tom i s klukama z Liberce, kteří si došli pro titul. Sami říkali, že zápasy s námi byly nejtěžší, že jsme s nimi vydrželi bruslit. To potěší. Ale taky jsme mladý tým, možná máme jen víc energie než jiní.
V minulé sezoně jste nastřílel 26 gólů, stal se kanonýrem extraligy. Počítáte s tím, že vás teď čeká daleko větší tlak?
Je jasné, že druhá sezona nováčka je nejtěžší. V extralize, v KHL, v NHL... Když se od vás nic nečeká, můžete vylétnout. Proto jsem rád, že naše lajna s Krácou (Kracíkem) a Mírou (Indrákem) zůstala pohromadě, že se můžeme zase posunout dál. Věřím, že tým bude zase silný. A když se bude dařit mančaftu, vylétnou znovu i jednotlivci.
Ještě zpět k MS. Mrzelo vás, že jste si v Rusku nezahrál?
Když je tomu člověk takhle blízko, trošku to mrzí. Na druhou stranu je jasné, že jste tam vůbec nemusel být. Takže já byl rád, že jsem mohl nasát atmosféru, být s klukama. Byl to zážitek. I když jít si pak na zápas jen sednout na tribunu není nic příjemného. Pro nikoho.
Váš starší bratr Tomáš se z Ingolstadtu přesunul do Slovanu Bratislava. Řešili jste, zda bude šance zahrát si spolu v jednom týmu?
Moc ne. Po sezoně bylo jasné, že brácha zůstane v zahraničí, vybíral si z více nabídek. Teď tedy ne, ale doufejme, že se to jednou povede.
A co vy? Řešil se váš odchod do zahraničí, ve hře bylo Soči i další týmy. Proč to nevyšlo?
Netajím se tím, že jsem to chtěl zase v zahraničí zkusit. Ale pak jsem prošel draftem KHL, který to paradoxně pohřbil. Týmy, které měly zájem, se nedomluvily s Ufou, na tom to skončilo. Na mně teď je, abych s Plzní udělal další dobrou sezonu a uvidí se, zda se pak někdo další ozve. Abych se dostal do pozice, že se s Ufou někdo domluví. Ale že zůstávám v Plzni určitě neberu jako krok zpátky. Chci se zase zlepšit. Vím, co umím, a buď mi to půjde, nebo ne. A do sezony jdeme rozhodně s tím, že chceme minimálně zopakovat minulou sezonu.
Co Amerika, kde na vás ještě poslední rok mají práva Los Angeles Kings, kteří vás draftovali?
Také se to řešilo, nějaká jednání byla, ale nic konkrétního. Myslím, že dali přednost klukům, kteří byli draftovaní letos nebo loni.
Ještě k fotbalu. Jste dychtivým divákem Eura ve Francii?
Jasně, sleduju co se dá. Komu fandím? Miluju Ronalda, takže bych měl přát Portugalcům, jenže zrovna oni poslední dobou předvádějí hodně nesympatický fotbal. A líbí se mi Island. Styl, jaký předvádějí. Navíc vyřadili Anglii, kterou nemám rád. A teď jim budu moc fandit i proti Francii. Prostě vždycky přeju spíš outsiderům.
