„Je to pro mě splněný sen, vůbec jsem nečekal, že už teď dostanu šanci mezi dospělými. Ale když už ji mám, tak se o ni porvu,“ říká mladý útočník.
Šanci nedostal náhodou. Kouč Filip Pešán ho sleduje už delší dobu. Předloni byl Lakatoš výraznou postavou libereckých starších dorostenců při jejich cestě za mistrovským titulem. V 51 utkáních si připsal úctyhodných 58 kanadských bodů.
Loňskou sezonu už strávil v juniorském týmu. A koncem sezony naskočil v play-out ke svému prvnímu startu v extralize dospělých. „Byl jsem z toho strašně nervózní,“ přiznává. „V extralize je všechno mnohem rychlejší a hraje se víc do těla. Když si na to ale zvyknete, je to už dobré.“
A Lakatoš si teď zvyká v kabině libereckého A-týmu. Sedět vedle borců typu Branka Radivojeviče, který hrával v NHL, nebo mistra světa z roku 2010 Petra Vampoly, je pro něj velký zážitek. „Kluci mě přijali úplně nádherně. Jejich rady si beru k srdci a doufám, že mě posunou dál,“ věří.
Po jarní premiéře v extralize nastoupil v létě ke svým prvním mezinárodním zápasům ve velkém hokeji. Naposledy si zahrál v sobotu v Lize mistrů na ledě švédské Skelleftey, kde domácím hráčům rozdal i pár ran. Uplatnil svaly, které mu v letní přípravě s muži solidně narostly.
S hokejem začal už někdy ve dvou letech. „Rodiče přede mě dali fotbalový míč a hokejku. Já sáhl po hokejce a bylo jasno,“ směje se Dominik Lakatoš.
Až do sedmé třídy hrál za Kolín, kde vyrůstal. Pak si ho však vyhlédli liberečtí scouti a přetáhli ho pod Ještěd. Dneska Lakatoš nahlíží mezi hokejovou elitu. „Je to jen první krok,“ uvědomuje si.
To potvrzuje i kouč Pešán. „Odvádí svou práci, i když role ve čtvrté lajně není jednoduchá a nedostane se na led tak často, jak by chtěl,“ říká liberecký kouč. „Může hrát zápasy u nás, na farmě v Benátkách či v juniorce. Každopádně je to dobrý pracovní materiál pro začlenění do stabilního kádru Liberce do dalších let.“
