Jak přijal fakt, že ve Vítkovicích dohrál? „Já jsem byl rád, že mě pustili, protože tam bych si asi letos moc nezahrál,“ povídá Ficenc.
„Ve Vítkovicích je velká konkurence, a ještě navíc počítají s beky s NHL. Uvítal jsem, že jdu do Jihlavy - budu doma. A chci Dukle pomoct.“
Ve staronovém působišti absolvoval jeden trénink a hned odjel do Pardubic, kde hrála Jihlava další přípravné utkání. „Určitě bylo znát, že jsem teprve přišel, začátky bývají těžší. Ale já věřím, že se po pár dnech sehrajeme a bude to dobré.“
Byl z Jihlavy pryč rok. Změnilo se toho za tu dobu hodně? „Tolik zase ne,“ tvrdí šestadvacetiletý obránce. „Je sice pravda, že je tady dost kluků, se kterými jsem se až tak dřív nepotkával, ale jinak je mi vše dobře známé.“
Návrat Dukly do nejvyšší soutěže na jaře intenzivně prožíval. „Sledoval jsem to její tažení strašně moc - hned od play-off první ligy. A jelikož jsme pak s Vítkovicemi v extralize vypadli, byl jsem se podívat na všech zápasech baráže. Bylo to super,“ vybavuje si.