"Hrál jsem extraligu už jako mladý v Jihlavě, ale ve čtvrté pětce nebyla žádná zodpovědnost za výsledek. Pak jsem musel jít níž a za dva roky v první lize jsem se naučil být pro mužstvo důležitý. Vím, jak se dají rozhodovat zápasy. A postoupit bylo mnohem zajímavější než přestoupit," mluví teď, kdy má na kontě sedm extraligových branek. Daří se mu ve stejném útoku, v jakém nastupoval loni o patro níž, tedy po boku Pazourka a Procházky. Poté, co je dal trenér Barda v rozehrané soutěži znovu k sobě, Znojmo neprohrálo sedm zápasů v řadě.
Když mluví o dvouletém čekání na extraligové arény, váhá, zda má označit čas za ztracený. "Tehdy jsem šel z Jihlavy pryč jako nepotřebný. Hokejově jsem třeba leccos ztratil, ale hodně jsem si zahrál a loňská sezona mi vše vynahradila. V baráži proti Jihlavě jsem splatil všechny dluhy," cítí ještě dnes ohromné zadostiučinění. Navíc v extralize si připomněl, že góly nejsou všechno. Váží si i zápasů, v nichž neskóruje, ale jeho řada vyhraje svůj minizápas a dopomůže tak k bodům pro mužstvo.
Branky se střílejí ve vyšší soutěži nesrovnatelně hůř. Není takový problém zamířit do sítě v jasné šanci, to už hráč zvládne. Ale musí se nejdřív do té šance dostat. "Nemám jich teď pět šest, ale jednu nebo dvě. A nebo taky žádnou," líčí. "To pramení z toho, že je málo času a člověk se snaží neudělat chybu. Místo aby riskoval, raději se stáhne." Taková strategie vynesla Znojmu nad očekávání dobrou osmou příčku i docela slušný náskok na sestupové místo. "Každý hraje hokej proto, aby se dostal co nejvýš," nestačí Finkovi ani současné umístění týmu. Ale chápe, že moc vysoko letos se Znojmem asi pomýšlet nemůže.
Když mu bylo v roce 1991 patnáct let, tlačil se v Jihlavě na stadionu spolu s ostatními spoluhráči z dorostu Dukly a radoval se ze zatím posledního jihlavského titulu mistra ligy. "Všichni jsme obdivovali, že jsou první. A nemohli jsme se dočkat chvíle, až také jednou budeme hrát za dospělé v Dukle," hrabe se Fink v paměti. I přesto, že se jeho postoj k jihlavskému klubu radikálně změnil, přeje mu, aby se na svá místa zase vrátil.
"Ale ať to není v baráži proti Znojmu," dodává ihned. "My letos do ní určitě nechceme, vyhnout se sestupu je náš cíl. Ale Jihlava by mohla patřit v první lize do špičky, tak proč by nemohla uspět?" Sám hráč v koutku duše myslí na radostný pobyt znojemského nováčka v klidném středu tabulky a třeba i těsně pod hranicí play off, aby se dalo poprat o místo v elitní osmičce. "Tabulka asi bude i nadále tak vyrovnaná, že se to klidně může stát," dodává. Kvůli případným závratím se ale Fink moc nahoru raději nedívá.