A neměl lehkou úlohu. Na led šel v oslabení přesně po jedenatřiceti minutách hry a ještě před koncem druhé třetiny dvakrát v oslabení kapituloval.
"Tolik oslabení, to by se nám v play-off stávat nemělo. Vary sehrály přesilovky dobře. Moc se s tím dělat nedalo," posteskl si Hübl, který při oslabení inkasoval všechny čtyři góly.
Na vině byly zjitřené emoce. Litvínovští vinili ze zranění Petra Fraňka domácího čahouna Kumstáta. Franěk po střetu s ním zůstal dlouho ležet na ledě. Pokračovat v utkání nemohl.
"Domácím vyšla taktika. Třikrát atakovali našeho gólmana, až ho zranili. Přišel druhý gólman a znovu byl atakovaný. Když má brankář otřes mozku, tak to není jen tím, že sebou sám práskne o zem," zlobil se litvínovský trenér Jaroslav Hübl starší.
Uznal ale, že chyba byla i na straně jeho týmu. "Bohužel jsme to nezvládli, chodili jsme ven a domácí hráli přesilovky daleko lépe než my. To rozhodlo," dodal trenér.
A co o střetu říkal Kumstát? "Fraňka jsem za sebou neviděl. Je mi líto, co se stalo. Už dvakrát předtím vyjížděl před branku do nepřehledné situace. Nemůžu za to, že se tam připletl, když jsem couval," vysvětloval karlovarský útočník.
To, jestli Franěk nastoupí ve druhém duelu, nebylo jasné a rozhodnutí zřejmě padne až v den zápasu po rozbruslení. "Budu se připravovat, jako kdybych měl chytat, a uvidí se," řekl Jaroslav Hübl mladší.
I bez zákroku na Fraňka nabídl zápas řadu dramatických zvratů. Domácí se bleskově dostali do dvoubrankového vedení, o nějž stejně bleskově přišli. "Úvod, to byla euforie, adrenalin. Dali jsme dva rychlé góly, ale pak jsme bohužel polevili a soupeř vyrovnal," mrzelo Jana Košťála, autora první karlovarské branky ve čtvrtfinále.
"Začátek byl dost divoký pro oba gólmany," uznal karlovarský brankář Lukáš Mensator. Atmosféru play-off zažil poprvé. "A hned jsme měl takový úvod, ale pak se to zlepšilo. V první třetině na to oba týmy vlítly a bylo hodně šancí."
Jako gólman se dokázal vžít do situace Jaroslava Hübla, který musel nečekaně do branky. "Není to nic příjemného. Na stadionu je zima, pro střídající hráče nic jednoduchého," řekl.
V dalším průběhu zápasu se musel mít sám na pozoru, aby ho nějaký litvínovský hráč také netrefil. "Pošťuchování bylo vzájemné. V padesáté minutě jsem na poslední chvíli uhnout Trávníčkovi. Jako by se mě snažil zranit."
To si ale Mensator nepřipouští. "Nemůžu na to myslet. Do zápasu musíme jít s čistou hlavou," zdůrazňuje gólman před dnešním pokračováním podkrušnohorského dramatu.
