Hledá se největší hokejový tvrďák

Praha - Po dva dny v řadě na extraligový led kapala krev. V neděli náraz do třineckého Frola odnesl bezvědomím slávista Sobotka, v pondělí "srovnal" zlínský Trávníček sparťana Straku. Během play-off se často říká, že hokej je hra pro tvrdé chlapy. Otázka zní: Kdo z nich je mezi osmi nejlepšími kluby ten vůbec nejtvrdší?

"Zlínský Trávníček. To je asi jediný hráč, o kterém by i v Americe řekli, že je to ostrý chlapík. Tedy tough guy," tvrdí trojnásobný šampion Stanley Cupu Jiří Hrdina.

Jiní mluví o libereckém obránci Krstevovi, "horké" bulharské krvi. V prosinci stihl při zápase se Znojmem jen dvě střídání, ale vyfasoval v nich 37 trestných minut.

Či o budějovickém Harantovi, jenž loni v zimě přepral dokonce velebeného svalovce Šlégra. "Moje volba je třinecký Výtisk. Nebo slávista Duda. Oba jezdí nadoraz a dohrávají všechny souboje," míní legendární bek Jan Suchý.

Duda? Skutečně? Na něho soupeři přece pokřikují, že hlavně provokuje. "To už je druhá věc. Ovšem taky toho dost vydrží," míní Suchý.

Možná překvapivý postřeh potvrzuje i karlovarský drsňák Libor Ustrnul. "Provokatérům já říkám dudovci. Ale přesto věřím, že i Radek by se dokázal slušně pobít."

Mít v týmu chlapíka s ostrou náturou se hodí. Přinese respekt a sebevědomí. Vezměte si zrovna Ustrnula. Říká: "Že má Sobotka otřes mozku? No a? K hokeji to patří."

Ustrnul je klasickým představitelem hokejového tvrďáka. Takového, kterých v extralize moc není. "Čechy k tomu na rozdíl od Kanaďanů nikdo odmala nevede," vysvětluje Hrdina. "Nepleťte si tvrďáka se srdcařem. Tím druhým je třeba vítkovický Káňa. Hraje s velkým nasazením, neuhne z žádného souboje, hodně jich i vyhrává."

Namítnete – a co Frolovo sražení Sobotky? To přece nebyla podívaná pro křehké duše. "Já si ale pamatuju spíš následnou situaci," odmítá Hrdina. "Oni se tam jakoby prali, ale měli rukavice přilepené na rukou, aby jim náhodou nespadly. To nemá se rvačkou nic společného. Musel jsem se smát."

Kdo je kdo mezi tvrďáky v play-off

Michal Trávníček, Zlín
Umí dát bodyček. Je to ale hlavně provokatér. Přijede a prohodí něco o tvé staré, o děckách nebo třeba opsovi. Prostě zkouší urážky. Nebo to dělá ještě jinak: za zády rozhodčího tě najednou píchne holí.

Radim Bičánek, Znojmo
To je můj kámoš. Taky je šikovný na bodyčeky, ale vedle toho umí rozdat i ránu. Tedy prý. Nikdy jsem ho neviděl rvát se. Ale docela tomu věřím. Silný je dost. A taky férový. Možná až moc hodný.

Tomáš Kóňa, Vítkovice
Není tak úplně tvrďák. Zase jde spíš o provokatéra. Nerve se, zkouší to jinak. Patří do kategorie, kterou mám nazvanou "dudovci". Aže je na takovou otrlost dost mladý? Asi ještě nedostal na držku.

Jan Vytisk, Třinec
Z celé ligy umí nejlíp "hity" zadkem. Kromě toho to před bránou pěkně čistí. Známe se z juniorského mistrovství světa v Rusku, ale naledě kamarádíčkování nehrozí. Přece kvůli tomu nepřijdu o práci.

Tomáš Harant, Č. Budějovice
Na něho to jméno sedí. To je skutečně harant! Dost provokuje, rozdává rány. Budějovice mají vedle něj isvalnatého obra Posmyka, ten umě ale nedávno klesl, když přede mnou utekl na střídačku.

Martin Chabada, Sparta
Nedávno bych ke Spartě řekl jméno Vopat. To byl férový borec. Jenže odešel do Finska. Takže teď asi Chabada. To je ten vyšší, ne? Kapitán. Srdcař. Když to týmu nejde, zkouší ho svým stylem vyburcovat.

Radek Duda, Slavia
Největší provokatér na světě. Umí člověka nastartovat. Ale mimo hokej jsme kámoši. Z legrace ho popichuju: Kecáš, koho všeho zabiješ, apak jenom utíkáš. On na to: Vidíš, ale na tlamu jsem ještě nedostal.

Angel Krstev, Liberec
Moc ho neznám. Ale už jsem oněm slyšel. Že je dost ostrý. Jenže pro mě to žádnou bitkařskou výzvu neznamená. Na led se nechodím pobít, ale vyhrát. Ať proti mně stojí Bertuzzi nebo třeba Krstev.