České Budějovice vsadily na kouče ze zahraničí. Peter Draisaitl neměl jednoduchou pozici. Za pochodu se snažil lépe poznat český hokej. Trénoval nový tým a hned řešil řadu problémů. Přibývala zranění hráčů včetně klíčových. Brankář Kovář chyběl v dobách, kdy tým hledal svoji pozici v tabulce. Obránce Mikuš neodehrál jediný mistrovský zápas. Zranění byli i další.
Přišli hráči z NHL a bylo třeba je využít. Když odešli, realizační tým se znovu musel soustředit na novou situaci. Dnes je zkušenější, ale spokojený nebyl. "To vyřazení v play-off mě štve," ujistil.
Obohatila vás za necelý rok něčím česká extraliga?
Jsem jen rád, že jsem do toho šel. Udělal jsem ten krok a obohatilo mě to. Zkušenost tady mi dala hodně. Chtěl jsem poznat jinou ligu a jiný hokej, jinou mentalitu. To byl můj záměr. Jsem rád.
Je česká extraliga lepší než německá nejvyšší soutěž?
Lepší? To je velký pojem. To se nedá tak rychle srovnat. Je samozřejmě trochu jiná. Jestli je lepší, to se musí řešit v detailech. Jsou dvě věci, organizace a sport. Hodně jsem také o sportovní úrovni přemýšlel a je to těžké srovnat. Hokej tady je trochu jiný. Myslím si, že německé týmy by tu měly velké problémy. Ale na druhou stranu si myslím, že by zdejší extraligové týmy měly problémy v Německu. Tak by se to možná dalo vysvětlit. Řekl bych také, že v Německu je organizace kolem hokeje lepší. Jsou tam o nějaký krůček dál.
Co byste tedy převzal z německé do české extraligy?
Nebylo by toho moc. Česká extraliga se musí starat o to, aby měla svoji vlastní tvář. Aby se tím prodávala do Evropy a do světa. Někoho nebo něco kopírovat, to určitě není ta správná cesta.
Která hokejová zkušenost je pro vás z celé sezony nejcennější?
Ono se to neodlišuje. Měli jsme tady těžký rok, který jsme museli zvládnout. Takové sezony jsem zažil už i v Německu. Když funguje hokej, je všechno dobré. Když hokej nefunguje, je to všude složité.
Nezklamala vás mentalita lidí kolem hokeje v Česku?
Mě nezklamala. Ani si nemůžu dovolit ji kritizovat. Ale určitě to, jak se lidi chovají mezi sebou, je trochu někde jinde. Můžu to porovnat s Německem. Hlavně respekt mezi lidmi mi tady někdy chybí.
Nepoznal jste nevraživost jen proto, že jste braný za cizince? Nedávali vám to lidé najevo?
Víte, jak mě berou lidi, to mě nezajímá. To je jejich problém. Tady jsem se narodil a vztah k zemi mám. Určitě jsou lidi, kteří mi to dávali najevo. Mám však ze života už dost zkušeností. Poznám to už na pohled, jak se ke mně někdo chová. Ale to je problém těch lidí, ne můj.
Dostal jste dvakrát disciplinární trest za kritiku rozhodčích. Pokaždé to byla pokuta 10 tisíc korun. Platil jste ty pokuty vy?
Na to odpovím jinak. Hrál jsem hokej profesionálně 20 let. Koučem jsem nějakých deset jedenáct let. Tohle byly první dvě pokuty celého mého hokejového života.
Máte za úkol zapojovat mladé hráče. Bavila vás ta práce?
Vždycky. To je pro trenéra oblast, kde tě to baví nejvíc. Když vidíš, že u nějakého hráče, hlavně mladého, se ti povede něco zlepšit. Někam se posunout. To je to, proč to dělám.
Přece jen je snadnější pracovat s hotovými hráči. Přijdete, rozdělíte úkoly a oni vědí, co mají dělat. Lépe zvládají složité situace
To vůbec není pravda. To se také musí umět. Mít superstar tým, to také není jednoduché. Pro někoho je možná snadnější mít jen zkušené hráče. Ale nějakých výzev se nebojím a spíš mě to baví. Něco dokázat, než se s něčím svézt.
Měl jste čas vyhodnotit si mladé hráče, které jste měl v kádru?
Měli jsme tu hráče, na kterých je vidět, že se někam posunuli. I když při výluce v NHL jsme pro ně špatně hledali místo v týmu. Tam je to trochu zbrzdilo. Byla i zranění. Ale jinak jsme se snažili dát mladým hráčům nějaký ice time (čas na ledě).
Naplnili všichni mladí v kádru vaše očekávání, nebo vás některý z nich zklamal?
Oni mě nemůžou zklamat. Dám jim, co můžu. Jestli si to vezmou, to je na nich. Hráč může zklamat jedině sám sebe. Jak přistoupí mladý nebo starý k životu, k profesionalitě.
Naplnili tedy všichni hráči vaše očekávání?
No, tak to taky ne. To snad ani nejde. Ale zklamaný z toho nejsem. Musím najít cestu, jak to posunout příště zase dál.
Který z mladíků v kádru má největší perspektivu? A jsou ochotní pracovat?
Těžko se to srovnává. Těžko třeba srovnáme Vráblíka s Jankem. A ještě těžší je srovnat beka Vráblíka s útočníkem Rouskem. Je také těžké srovnat Rouska s dalším útočníkem Švihálkem. Mají různý styl a sami rozhodnou, jak daleko se s těmi schopnostmi dostanou. Ochotní pracovat jsou, ale tu a tam jim to musíme připomenout.
Možná jste měli nejvíce zraněných v sezoně z celé extraligy.
Jsme rádi, že jsme zvládli postup do desítky. Byla to těžká sezona. Už proto, že přišel nový realizační tým a mužstvo se muselo přizpůsobit tomu, co jsme chtěli. To pro hráče určitě nebylo jednoduché. Pak to začalo tím, že Mikuš byl zraněný a neodehrál ani jeden zápas. Náš nejlepší bek. Zranil se Kovář a dlouho nechytal. K tomu přibyl Langhammer a už se to začalo točit. A do toho přišla výluka. Všechno tady trochu přehodila. Pak jsme tým zase dávali dohromady, když hráči z NHL odešli. Je dobré, že to hráči zvládli.
Přesilovky se týmu nedařily. Proč?
Hodně zápasů jsme mohli rozhodnout z našich přesilovek. Nevypadali jsme v nich moc dobře a hodně zápasů jsme spíš přes přesilovky prohráli. Tam nám chyběl takový ten killer instinkt (zabijácký ve smyslu využít šanci co nejvíce). Zvládnout ty důležité herní situace. Tak to bylo. My se musíme postarat o to, aby byl do příští sezony nějaký posun. Máme tady strašně hodné kluky. Ale na hokej jsou někdy až moc hodní.
Byli všichni hráči ochotní pracovat pro tým?
Určitě. Třeba po skončení výluky nám všichni předpovídali, že se posypeme tabulkou dolů. A my jsme pak v té tabulce z toho úseku byli kolem třetího místa.
Také se vrátil Kovář a pomohl.
To ano. Ale dohromady se dali i ti starší a všichni se postarali o to, že jsme desítku uhráli.
Víte o tom, že v posledních čtyřech sezonách Mountfield v play-off neuspěl?
No právě. O tom bude příští sezona. Budu se snažit zapracovat hlavně na přístupu k celé věci. Byl to i náš úkol od majitelů klubu. Změnit mentalitu hráčů. Ale to jsou dlouhodobé procesy. Tým se moc měnit nebude. A pro některé to bude poslední jízda. Aby ukázali, že to zvládnou. Tam vidím ještě velké deficity.
Jakub Kovář řekl, že se tu učil tři roky prohrávat. Nemrzí vás taková slova?
On to tak cítil a tak to řekl. To přece může. Je fakt, že když se tu teď zrovna o něco hraje, tak Budějovice u toho nejsou. Hráč se musí definovat podle toho, co udělal v play-off. Co udělá v sezoně, to je všechno rutina. Když je vám čtyřicet, ptají se vás, co jste vyhrál a jestli jste u toho byl.
Budete pracovat na příští sezoně. Co vás čeká?
Budeme pokračovat v tom, co jsme tady začali, když jsme tu loni nastoupili. Ten proces je nekonečný. Uvidíme, jestli se nám povede mužstvo ještě více mentálně stabilizovat, aby se jeho výkony zlepšily a aby se hráči posunuli.
Kdy zahájíte letní přípravu?
Podle toho, jak byli hráči vytížení, budou potřebovat volno. Maximálně tři čtyři týdny. Pak začneme znovu s tréninkem. Máme naplánovaný kemp dokonce i s ledem. Uvidíme, v jakém stavu hráči budou. Za dva týdny část mužstva začne, hlavně mladí. S hráči jsme individuálně mluvili. Každý ví, co má dělat a co od příštího roku očekáváme.
Vy cestujete do zámoří, kde hraje váš syn.
Ano. To je jediná pozitivní věc, když jsme vypadli z play-off. Jinak tam nic pozitivního nevidím.
Dál vás mrzí vyřazení z play-off?
Strašně. To mě neopustí. Od své práce očekávám víc. Vypadnout v prvním kole takovým způsobem, to mě štve. Vidím ty pozitivní věci. Klobouk dolů, jak zvládli boj o desítku. Vyhnout se baráži a zápasům v nadstavbové části. Ale vylítnout v prvním kole play-off, s tím spokojený být nemůžu.
