I lehce nadprůměrní hráči berou statisíce měsíčně, ačkoli tomu příjmy klubů neodpovídají. Pro ilustraci: například za dvoumetrovou reklamu na mantinelu inkasujete v extralize 100 až 200 tisíc ročně, což odpovídá měsíčnímu platu jednoho hráče. O moc víc nezískáte ani za propagaci na ledě, kde se ceny pohybují od dvou set tisíc do milionu ročně.
Nemusíte být matematik, abyste si spočítali, že jenom z peněz od sponzorů hokej v Česku dělat nejde. Vždyť nejlepší hokejisté berou až 700 tisíc měsíčně, a to se klub musí postarat také o vybavení a výstroj, což není zanedbatelná částka.
"Nejsem ten, který by peníze hráčům nepřál. Moc dobře vím, že se kluci musí zabezpečit, protože nic jiného neumějí, ale jednoznačně souhlasím s tím, že někteří hráči přeplacení jsou," říká reprezentační kouč Vladimír Růžička.
Čísla8 - Tolik klubů přiznává, že se hráči v extralize často přeplácejí, další tomuto tvrzení neodporují. Jen Kometa Brno a Vítkovice se odmítly vyjádřit. 26,5 - Tolik milionů korun celkem dostalo Kladno od města ve formě dotace. Ani taková podpora ho však nezachránila od sestupu z nejvyšší soutěže. |
Těm slovům víceméně přitakává více než polovina týmů extraligy, tak kde je problém? "V lize se vždycky najdou dva tři týmy, které jsou nahoře a nabídnou hráčům víc. Proto se platy nedaří držet nízko," tvrdí pardubický manažer Ondřej Šebek.
A jeho karlovarský kolega Miroslav Vaněk dodává: "Mzdy hráčů tvoří 50 až 70 procent rozpočtů a kluby jsou pod obrovským tlakem dosažených výsledků. Proto jim nezbývá než hokejisty přeplácet." Jenže tím vzniká spirála, která logicky vede až k vážným finančním problémům.
Nedávno se o tom přesvědčili v Pardubicích, kde klub zachránila až štědrá pomoc zastupitelů, jež pokryla mnohamilionovou ztrátu. Ostatně nebýt měst, řada týmů by vůbec nemohla existovat. Své o tom vědí fanoušci Českých Budějovic, odkud se liga loni v létě stěhovala do Hradce Králové právě kvůli odlišnému přístupu obou radnic.
Bez dotací by těžko fungovali ve Zlíně, Brně, Kladně a dalších týmech. A tam, kde nejsou, mají situaci ztíženou.
Menší či větší problémy má v extralize téměř každý klub. Výjimkou je snad jen Třinec, jenž se může spolehnout na podporu bohatých železáren, a Sparta, za níž stojí silný holding, vlastnící i Lev Praha.
Kluby uvažují o platových stropech či zúžení ligy
Ačkoli se řada klubů snaží hokejistům smlouvy snižovat, zatím to výraznější výsledek nepřineslo. Platy hráčů stále zůstávají nad ekonomickou realitou. I proto se opakovaně hovoří o opatřeních, která by tomu měla zamezit.
Dotacekdo dostává nejvíc Kladno (celkem 26,5 milionu) |
Jedním z nich je platový strop. "Řešením by určitě mohl být, ale zásadní problém je kontrola jeho dodržování. Zatím není možné vytvořit mechanismus, který by zabránil obcházení platových limitů," popisuje liberecký manažer Ctibor Jech.
Podobné obavy mají i další, proto se objevují jiné nápady. Karlovy Vary by třeba rády uzavřely extraligu. "Podobně jako v Německu nebo ruské KHL, minimálně na tříleté období, aby se kluby byly schopny finančně restartovat a umořit dluhy," přeje si manažer Vaněk.
Petr Bříza ze Sparty zase navrhuje zúžení extraligy, což vypadá jako rozumný nápad. "Mimo jiné by vznikla větší konkurence hráčů na trhu, jež by přinesla zlevnění nákladů pro kluby na platy. Diskutovat se dá i o dalších možnostech, například o nastavení mezd pouze na období devíti měsíců."
Všechno to jsou však zatím pouze řeči a přání a dál platí, že hráči dostávají jen to, co jim nabídnou kluby, jež se nejsou schopné domluvit. A tak se může stát, že z extraligy brzy zmizí další kluby. Nedobře je na tom Slavia, o silného sponzora přišli v Brně, nejistota ohledně generálního partnera panuje ve Vítkovicích...
Mimochodem, možná by stálo za to zrušit tzv. tabulkovou cenu hráče, kterou platí při přestupu nový klub jeho předchozímu českému klubu, i když byl mezitím třeba 10 let v NHL. Výrazně se totiž promítá do jeho ceny a přitom ji nikde jinde v Evropě neznají.
