Bral jste pak návrat do Zlína jako vysvobození?
Ne. Byla to těžká sezona, ale také skvělá zkušenost.
Neštvaly vás narážky, že jste barážový klub?
To šlo mimo nás, nevnímali jsme to. Bylo to hlavně mezi fanoušky soupeřů, kteří tím tak trochu pohrdali. Sváděla k tomu zkratka BK (bruslařský klub).
Mladá Boleslav ale není hokejové město, že?
Tím, že pořád hráli na hraně sestupu, se vytvářela taková atmosféra. Neměli historii a tradici jako Zlín. Klub se pořád vyvíjel. Byl na začátku extraligové éry, šlo to poznat i na fanouškovské základně. Nebyla tak početná. Už za mě se ale změnili lidé ve vedení klubu, kteří jsou tam doteď a kteří už tehdy směřovali hokej k lepšímu. Nám to nevyšlo, ale možná platí, že všechno zlé je k něčemu dobré. Boleslav je po dvou letech v extralize, za což jsem rád.
Takže o Boleslavi máte neustále přehled?
Sleduji je pořád. Hodně a slušně posílili v útoku. Osa mužstva je kolem Davida Výborného a Michala Broše jako nejzkušenějších hráčů a centrů prvních dvou řad. Je znát rukopis trenérů Jelínka a Výborného. Mužstvu dali řád a v první lize hráli velice dobře. Už v první baráži jim to nevyšlo až v posledním zápase v Liberci. Teď už se jim to povedlo s předstihem.
Jak velký vliv má klan Výborných na chod klubu?
Pana Výborného neznám, ale na Davida vzpomínám jenom v dobrém. Je to velká osobnost, svými zkušenostmi, tím, čeho dosáhl. Je to skvělý člověk, který má z pozice kapitána a centra první řady v mužstvu výsadní roli a slovo. Občas si napíšeme zprávu, stejně jako s generálním manažerem panem Tůmou nebo kustodem Oldou Kopeckým.
Mistr proti nováčkovi. Každý od vás čeká vítězství.
Na rozjezd je to velice ošidný soupeř. Těžko říct, jak bude zápas vypadat. Je to nevyzpytatelné. Jsou plní euforie, zážitků z baráže. Budou hrát dobře, ale snad si s nimi poradíme.
Po deseti letech jdete do sezony jako obhájci. Je to podobný pocit?
Tehdy byla stávka v NHL, takže to bylo ovlivněné příchodem hráčů ze zámoří. Atmosféra byla jiná, výjimečná. Ale jsem o deset roků starší a beru to více s poklidem.
Každý rok si před sebe kladete metu dvaceti branek. Platí to i letos?
Samozřejmě.
V Klubu hokejových střelců jste z těch, co hráli ve Zlíně, třetí za Richardem Králem a Eduardem Novákem. Troufáte si je překonat?
Chtěl bych je předstihnout, ale není to něco, co by mě hnalo dopředu. Možná někdy, až budu starší, se třeba na tabulky kanonýrů mrknu.
Na nejvíce branek vám nahrál Petr Leška. K hranici 600 asistencí mu schází jedna. Víte o tom?
Díky za informaci. Doufám, že se mu to podaří co nejdříve. Bylo by stylové, kdybych dal gól po jeho jubilejní nahrávce.
Silnou zbraní vaší dvojice jsou početní výhody. Budete je teď hrát po zvětšení pásma jinak?
Mělo by být více času a prostoru, ale zatím se nám přesilovky v přípravě nedařily, jak bychom chtěli. Děláme na tom, na každém tréninku se jim věnujeme. Bude to velká výhoda pro útočící mužstvo a přesilovky budou rozhodovat zápasy. Nesmíme je podcenit.
