Přitom skoro polovina byla velkými šancemi.
Ve druhém zápase jsme měli převahu a jak se pořád snažíte jít do brány, tak sem tam uděláte chybu a pak to má Hradec jednoduší.
Největší nebezpečí hrozí od Šimánkovy řady, že?
Ani nevím. Možná Šimánek má šikovné ruce. A někdy se poštěstí takové placáky jako Kudrnovy ve druhém zápase.
Spoluhráči dost střel zablokovali, ale kolem brankoviště nechávali ve druhém duelu soupeři hodně místa. Souhlasíte?
Těžko říct. Myslím, že hrajeme dobře. Snad se to potvrdí v dalších zápasech. Měli jsme dlouhou šňůru vítězství a někdy se prohrát musí. Doufám, že to bylo v sérii naposledy.
Vyčítáte si nějaký gól?
Možná při čtvrtém jsem udělal zákrok trošku dříve než Kudrna vystřelil a na vyrážce jsem nechal více místa. Ale dobře to trefil. Když si projedu všechny branky, tak se dají chytit všechny. Ale zase na druhou stranu nejsem Hašek nebo nějaký super gólman.
Je to však první extraligové play–off. Jste nervóznější?
Ani moc ne. Také loni v Olomouci jsme měli ve čtvrtfinále Hradec a hráli úplně stejně. Také jsme to měli po dvou domácích zápasech 1:1 a inkasoval jsem pět branek. Musíte bojovat o každý centimetr na ploše, každá chyba rozhoduje, jak jsme to viděli i v posledním zápas.
Jak se vám chytá v Hradci?
Docela dobře, líbí se mi tam. Jsou tam skvělí fanoušci, dobrá atmosféra. Do Hradce se těším.
Ale led je tam prý nejhorší.
Je debilní, stejně jako mantinely. Na to si musíte dávat pozor, být připravení, že puk se může odrazit jakkoliv. Musím se domluvit se spoluhráči co a jak.
Loni jste se vracel z Hradce za stavu 2:2. Bral byste stejný výsledek i teď?
Raději bych chtěl 3:1, je lepší si dávat ty nejvyšší cíle. Ale může to být naopak.
