Příliš se nedařilo ani druhému gólmanovi Kůsovi, v polovině utkání jste se tedy do branky vrátil. A od té doby jste nedostal ani gól.
To už ale o nic nešlo, nebylo co ztratit. Sparta vedla 8:1, šel jsem na led docela v klidu.
A co ta první třetina?
Prostě hrůza. Na začátku si potřebuju párkrát sáhnout na puk, chytit několik střel. Jenže přišly hned tři akce, kdy se někdo objevil sám před brankou a padlo to tam.
Byly to chyby vašich obránců?
Nechci se na nic vymlouvat. Já jsem na ledě od toho, abych tým podržel. A to jsem neudělal. Ale pravdou je, že pokaždé se soupeř dostal do vyložené šance.
Snažíte se na beky křičet?
Samozřejmě. Ale když se na vás řítí samotný hráč soupeře, těžko už s tím potom obránci něco udělají.
Jste před utkáním hodně nervózní?
Nervozita tam samozřejmě je. Ale nechci si ji moc připouštět. Prostě se snažím chytat, i když takhle je to těžké. Ani si nesáhnu na puk a hned tři góly.
Jak jste se cítil, když jste podruhé za sebou ujížděl z branky v první třetině?
To se ani nedá popsat, to je snad lepší ukončit kariéru.
První domácí zápas proti Znojmu týmu vyšel, vyhráli jste 4:2. Proč najednou takový zvrat?
Proti Třinci a Spartě jsme se pokoušeli hrát hodně otevřený hokej, nahorů dolů. Jenže oni mají velmi schopné hráče a dokáží to potrestat.
V týmu máte nahradit Dušana Salfického. Rozčiluje vás, že vám to lidé stále připomínají?
Máte pravdu, slyším to kolem seber furt. Ale já jsem byl s Plzní domluvený ještě v době, kdy Dušan měl zůstat. Asi musel chytat fakt skvěle, když se o něm stále tolik povídá...
První zápasy vám moc nevyšly, budete teď pod ohromným tlakem. Vyrovnáte se s tím?
Řekl jsem si, že si to prostě nesmím tak brát. Budu to pouštět ven z hlavy, abych se netrápil. A když to nevyjde, tak se prostě vrátím zpátky domů. V životě jsou i důležitější věci než hokej.
V pátek hrajete doma proti Zlínu. Půjdete na led vystrašený?
Nesmím si to tolik připouštět. Na poslední utkání jsem se hrozně hecoval, možná až moc. Asi jsem to přehnal. Takže teď se pokusím být více klidný.