Zatímco město jakoby už napětím ani nedýchalo, na pardubických hokejistech byste nepoznali, že je večer čeká rozhodující bitva o extraligový titul.
Po deváté hodině se vyvalili z autobusu na rozbruslení, protahovali se v ranním sluníčku. „Musím se rozkoukat, večer jsme seděli u obrazovky a hráli fotbal,“ prozradil útočník Michal Mikeska. „Pro výhru na play stationu se musí udělat všechno,“ zažertoval.
I na ledě byli hokejisté plní legrácek. Mladík Průcha při bagu objal gólmana Barka: „Počkám si na tebe!“ Excelentní střelec Lubina vyfasoval vestu s nášivkou Dřevák. „Ta je putovní, má ji vždycky ten, kdo nedá ani jeden nájezd,“ vysvětluje masér Martin Mandys.
Ten má po celý den spoustu práce. Před klíčovým duelem pomáhá regenerovat hráčům unaveným z celé sezony, spousta jich v závěru play-off hraje se sebezapřením. Trénoval i centr Tomáš Divíšek, přestože při chůzi kulhá se svalovým zraněním. Na dotaz, zda večer nastoupí, jen smutně kroutí hlavou - rozhovor s Tomášem Divíškem.
Podobně je na tom obránce Michal Sýkora s poraněnými vazy v koleni, o kterém se spekulovalo, že by mohl večer být trumfem Pardubic. Jeho start není vyloučný, není však ani pravděpodobný.
Hokejisté jsou od středečního večera pohromadě ve vesnici Hrobice, asi patnáct minut jízdy severně od Pardubic. „V osm už byl každý na pokoji, my ale ještě hráli s Michalem Mikeskou a Tomášem Rolínkem fotbal na play stationu,“ prozradil slovenský obránce Andrej Novotný.
On sám ovládá na obrazovce hráče FC Porto, Mikeska si vybral Bordeaux a Rolínek řecký PAOK Soluň. „Bereme si průměrné týmy, v těch nejlepších jsou moc dobří hráči, kteří nejdou zatsavit a pak končí výsledky třeba 10:9,“ objasnil Mikeska.
Podobné počítačové turnaje jsou mezi touhle skupinkou pravidelné. „Už to hrajeme asi tři roky,“ říká vysoký centr, který tvrdí, že ve středu vyhrál. „Porazil jsem je na skóre i na vstřelené branky, ale na vzájemné zápasy to bylo nerozhodně. A kluci pak samozřejmě tvrdili, že na skóre se nehraje,“ směje se Mikeska.
Dobrou náladu neztrácí ani primátor Jiří Stříteský. Ten už v titul pro svoje město během pátého zápasu za stavu 1:3 nevěřil a vsadil se s předsedou pardubických komunistů Václavem Snopkem, že už Pardubice zápas neotočí. Při sedmém utkání teď kvůli tomu bude muset komunistu obsluhovat, nosit mu do lože chlebíčky a šampaňské. „Za tu radost a naději to ale stojí,“ říká.
Nejnapjatější jsou tak zřejmě fanoušci. Okolo poledne se ve městě začaly objevovat první pardubické dresy. Skupinka lidí nervózně postávala před prodejními okýnky, zda si někteří držitelé permanentek vyzvednou své zamluvené vstupenky. Pokud ne, mohou zápas společně sledovat alespoň na projekci na Pernštejnském náměstí nebo v přilehlých barech.
Na poslední trénink se přišlo podívat asi padesát,diváků, hlavně dětí. Už po dvaceti miutách ale jejich idolové zmizeli v kabině. „Abychom to nepřepálili,“ smějí se. Budou se pardubičtí hokejisté a s nimi celé město radovat i večer?
VTIPÁLEK LUBINA. Ani na rozbruslení před rozhodujícím finále Ladislav Lubina nezvážněl. Po ledě proháněl ve vestě s nápisem „dřevák“.Rozbruslení pardubického týmu.
