S hokejem začínal doma v Chocni, dorostem i juniorkou prošel v extraligových Pardubicích. Ale když před devíti lety mířil mezi dospělé, v nadupaném kádru A-týmu pro něj nezbylo místo. Na vrchol tak obránce Petr Chaloupka vystoupal až letos s Litvínovem.
„Co se nám povedlo, je úžasné. Bylo znát, že v Litvínově titul nikdy předtím nebyl, všichni si to vychutnávali,“ řekl 29letý hokejista k euforii, jíž se tradiční klub nyní opájí.
Během finále jste měl vousy jako loupežník. Už jste je sundal?
Asi tři dny po oslavách jsem je shodil. Bylo toho docela dost, ucpal jsem umyvadlo. Neholil jsem se možná čtyři měsíce. Jakmile to přerostlo, tak mě to už ani nesvědilo.
Litvínovem jste při oslavách projížděli na střeše autobusu, vítalo vás celé město. Jak jste si to užíval?
To bylo úplně super. Z Třince jsme přijeli asi v sedm ráno, cesta se šíleně protáhla. Stavěli jsme na každé benzince a naši fanoušci taky. V Litvínově nás lidi s autobusem ani nepustili ke stadionu, museli jsme zastavit asi dvě stě metrů od něj a dojít pěšky. Zabralo nám to asi patnáct minut, takže si dovedete představit, jak to tam vypadalo... Pak jsme byli v restauraci na zimáku, kde je i terasa. Fandové vyvolávali naše jména, byl to výborný pocit. V pátek jsme s nimi slavili po hospodách, barech a zahrádkách, byli všude. V sobotu jsme kolem páté vyráželi na náměstí.
Takhle se v Litvínově se slavil hokejový titul.
Co se dělo v dalších dnech?
Pak už to bylo spíš individuální, zašlo se někam na pivo. Ve středu jsme měli v Praze v Ambiente posezení s manželkami, přítelkyněmi a s dětmi. A v neděli ještě pojedeme ukázat pohár na fotbalový stadion do Teplic a na házenou - naše kluby se navzájem podporují.
Když je řeč o poháru - přivezete ho do Chocně?
Budu ho mít, ale zatím přesně nevím kdy. Měla by to být některá červnová sobota. Něco určitě uděláme.
V době, kdy jste vycházel z juniorky, sázely Pardubice na zkušené hráče a do „áčka“ jste se nedostal. Mrzelo vás to hodně?
Určitě mě to mrzelo. Nejdřív jsem šel do Havlíčkova Brodu, ale tam jsem se nechytil. Pak do Vrchlabí hrát druhou ligu. Probírali jsme to s Jirkou Procházkou a Honzou Šedou, že to byla velká škoda. Pak přišla krize a museli víc zapojovat mladé hráče. Kdyby se to stalo dřív, třeba bychom si zahráli.
Jste s někým z bývalých spoluhráčů, ať už ze žákovských let z Chocně, nebo z následných v Pardubicích, pořád v kontaktu?
S pár klukama jo. Občas si píšeme, hlavně ve finále mi drželi palce.
Pohár pro mistra extraligy v litvínovských rukou.
Jaký byl pro vás pocit vyřadit Pardubice ve čtvrtfinále?
Jsem pryč docela dlouho, takže už to nějak moc neprožívám, ovšem stadion v Pardubicích znám samozřejmě dobře. Nicméně už to není takové, jako dva tři roky po mém odchodu, když jsem tam přijel hrát.
V čem podle vás vězí, že se Litvínov vydrápal až na špici ligy?
V tom sehrálo roli hrozně moc faktorů. Ještě v minulé sezoně nastoupili k týmu noví trenéři (Radim Rulík a Miloslav Hořava), nastolili jiný řád a jiný herní systém. Už loni jsme udělali slušnou sérii vítězství, ale letos se sešlo všechno, co se sejít mělo. Hrál Martin Ručinský, Pavel Francouz chytal fantasticky, první lajna měla výbornou sezonu. A hlavně jsme dobře bránili. Slyšel jsem, že to tu dřív moc neuměli. To je zásluha pana Hořavy, který měl defenzivu opravdu skvěle propracovanou.
Můžete krátce popsat, co znamenala přítomnost Ručinského v mužstvu?
Především je to vynikající hokejista, který toho hodně dokázal, to mluví za všechno. Umí zachovat klid v těžkých situacích a poradit týmu. Vždycky, když jsme měli menší potíže, něco řekl, a to pomohlo.
Napadlo vás před příchodem do Litvínova, že byste mohli za dva roky získat titul?
Nenapadlo. Do Litvínova jsem šel proto, že mě chtěl pan trenér Jeřábek, který mě znal z Vrchlabí a z Boleslavi. Když jsme sem dřív jezdili, cesta vedla kolem chemičky a říkali jsme si, že je to hnusné město. Pak jsem ale poznal, že všude jinde je pěkné. V Litvínově jsme jedna velká rodina.
Litvínovští hokejisté křepčí po zisku titulu.
Máte v Litvínově stále platnou smlouvu?
Ještě na rok - podepisoval jsem tříletou bez opce, takže mě tu čeká minimálně ještě jedna sezona.
Nemáte obavy z úpadku, který mistrovské týmy obyčejně po titulu pronásleduje? Zvlášť, pokud Ručinský ukončí kariéru a Francouz odejde do zahraničí?
Bylo by špatně si v tenhle moment něco takového připouštět. Je na pánech Kyselovi (generální manažer Litvínova) a Rulíkovi, aby mužstvo vhodně doplnili a nic podobného nenastalo. Jsou to odborníci, poradí si. Příští sezona bude dobrá.
Odbočme od Litvínova - chystáte se na nějaký zápas na mistrovství světa?
Budu fandit, ale jen v klidu doma u televize. Jsem zvědavý, jak dopadneme my, ale zajímají mě i další mužstva, jako Kanada, Amerika, Rusko nebo Švédsko.
Jak vidíte šance Česka na zlato?
Moc bych jim přál, aby vyhráli. Ale bude to děsně těžké, hokej se vyrovnal. Týmy, jako Švýcarsko, podávají na šampionátech skvělé výkony.
