V nové sezoně však nečeká 37letého Ručinského jen typická legrace české hokejové kabiny, ale i dost nesnadný úkol. Poté co ukončil dlouhou kariéru v NHL, rozhodl se posílit už tak silnou Spartu, toužící napravit nevydařenou sezonu.
Škoda že jste nešel do Ruska. S takovým kozáčkem byste měl úspěch.
To asi ano. Možná by mi za takový tanec i něco přidali (smích).
Vypadá to, že jste zdatný tanečník. Za chvíli se rozjede další kolo soutěže StarDance, to by vás nelákalo?
Určitě ne. Přišel jsem do Česka hrát hokej. Vím, že tam byli v předchozích kolech i sportovci, jenže já na to nejsem. Neznamená to, že bych jako mladej nechodil do tanečních. To ano. Byla to tenkrát sranda, chodili jsme tam s pár kluky z Litvínova. A já se pak na svatbách se svou polkou a valčíkem neztratil.
Neztratíte se asi ani v nadcházející extraligové sezoně, budete v ní jedním ze dvanácti naganských šampionů. To vypadá na zajímavý rok!
Je pravda, že klukům ze zlaté generace už není pětadvacet ani třicet. To nám bylo nedávno. Ale myslím, že hráči jako Výborný nebo Straka mají týmu vždycky co dát. Nevím, jaká byla liga loni, ovšem teď by mohla být atraktivnější.
Jak to, že naganská parta vydržela na ledě tak dlouho?
Nevím. Svým způsobem to asi byla výjimečná generace. Ročníky 71, 72 a 73 byly hrozně silné a různé medaile jsou toho důkazem.
Co říkáte na to, že od Nagana uplynulo už deset let?
Uvědomil jsem si to nedávno. To když běžely v televizi různé vzpomínkové pořady k Naganu. Nebylo mi vyloženě do breku, ale trochu nostalgie na mě padlo.
Ne nadarmo se vaší sparťanské lajně s Tonem a Výborným říká Tři veteráni. Dohromady vám je 104 let.
Tři veteráni? Není to daleko od pravdy. Přestože se na sedmatřicet necítím. Zdravotně i kondičně jsem na tom výborně. Před pěti lety jsem se kvůli zraněním cítil daleko hůř.
Ještě jedno jméno má vaše formace. Kouč brankářů Bruk vám říká Top Gun. Co se vám líbí víc?
Chcete slyšet pravdu? Nelíbí se mi ani jedno.
Top Gun by měl svou logiku. Kouč Výborný vás s Tonem popsal jako dvě hokejové stíhačky.
Mně nevadí ani v tomhle věku lítat po hřišti nahoru dolů. To ani jinak nejde. Takhle jsem hrál celý svůj život. Kdybych na to neměl chuť, tak už to nemá cenu.
Kdo by tedy vyhrál v rychlostním závodu, vy nebo Petr Ton?
Toňák. On je strašně rychlej. A výbornej, což dokázal loni (Ton byl nejproduktivnější hráč extraligy).
Třetím v lajně je Výborný, který bude z centru jistit defenzivu. Ulevilo se vám, že bránit má někdo jiný? Ale mně by to nevadilo. Než jsem odešel do zámoří, tak jsem na to byl zvyklý. Když teď bude potřeba, taky za Vejbu zaskočím.
Výborný drží hokejku na levou stranu, takže se mu bude líp nahrávat doprava na Tona. Nevadí to?
Vůbec ne. Ať to dává radši na něj, on umí dát víc gólů než já. Nejsem tady kvůli bodům, nechci se honit za statistikami.
Rok před vámi hrál ve Spartě Petr Nedvěd a sezona mu nevyšla. Jste kamarádi. Bavili jste se o tom?
Petr měl smůlu. Je to vynikající hokejista, ovšem přišel do klubu, který předtím dvakrát vyhrál titul. Většina týmu odešla a pak to stálo všechno na něm. To je těžká pozice. Nakonec se všechno obrátilo proti němu. Nebylo to spravedlivé.
Řekl vám, na co se musíte při návratu z Ameriky připravit?
Ani nemusel. Hrál jsem v Česku před třemi lety, když byla výluka NHL. Píská se tu třeba trochu jinak než v zámoří, toho jsem si vědom.
Sedáváte na kraji střídačky, jako dřív Nedvěd. To je náhoda?
To si ani neuvědomuju. Nejde o žádný zvyk, spíš o náhodu. Sednu si, kde je volno. Teď na tréninku to bylo na kraj. Byl jsem tak unavenej, že jsem dál nedošel.
Překvapil jste, když jste si vybral Spartu. Myslíte, že jste si tím v mateřském Litvínově zavřel dveře?
Nevím. V Litvínově už dneska nežiju. Přesto nezapomínám, kde jsem vyrůstal a kde žijí moji rodiče. A dobře vím, že Litvínov je díky Albimu (Robertu Reichlovi) a Jirkovi Šlégrovi v dobrých rukách. To oni postavili klub na nohy.
Hrajete tam se Spartou hned v 1. kole. Už chodí výhružné SMS?
Nic mi nechodí, nikdo mi ani nic do očí neřekl. Moji známí a nejbližší každopádně stojí za mnou, moje rozhodnutí hrát za Spartu chápou.
Ale litvínovští fanoušci ne. Zaslechli jsme, že se chystají při zápasu zapálit váš litvínovský dres. Víte to?
Nevím, co se tam bude dít. Jestli zapálí můj dres, tak to nebude příjemné. Zamrzí mě to. Ale není v mé moci, co budou dělat lidi.
Budete se v tomhle zápase dívat do hlediště, nebo radši ne?
Do hlediště se podívám. Ale jinak se budu soustředit na sebe.
Čím pro vás byla Sparta, když jste ještě hrál v Litvínově?
Bylo to mužstvo, které táhlo plno diváků. Vždycky bylo vyprodáno.
Co jste na ně jako mladičký fanoušek křičel?
Nikdy nic. Fakt to znamenalo jen to, že byl plný stadion, takže když přijela Sparta, museli jsme přijít dřív, aby na nás zbylo místo.
A teď za ni hrajete. Je to po upachtěné sezoně v St. Louis velký balzám?
Poslední rok jsem měl v St. Louis hodně špatný, byla to pro mě nepříjemná sezona. Jsem rád, že skončila. Neměl jsem tam žádného parťáka, se kterým bych mohl pokecat, zajít na pivo. Byl jsem tam prakticky sám. Nepříjemné. Takže ve Spartě je to určitě příjemná změna.
I když si z vás třeba dělají mladší spoluhráči legraci?
Snaží se, to je pravda. Nejsem netykavka, mám srandu rád, rád si ji z někoho dělám a nevadí mi ani to, když si ji někdo dělá ze mě.
Ve sparťanské kabině mají zvyk dávat si před zápasem panáčka vodky. Na to jste si už taky zvyknul?
Tak to určitě ne. V žádném případě. Na to nejsem zvyklý. Dám si s nimi možná panáčka ionťáčku. To nanejvýš.
Sezona končí mistrovstvím světa ve Švýcarsku. Je vaše prohlášení o konci reprezentační kariéry platné?
Po Turíně jsem se vyjádřil, že je konec. Nemám důvod to měnit. Jistě – slyšel jsem, že se chce Jarda Jágr vrátit. To je pro reprezentaci skvělá zpráva.
Ani to vás nezviklá?
Moje veškerá energie teď směřuje k začátku extraligy. Reprezentací se teď nezabývám.
To nezní tak definitivně.
Nikdy se nemá říkat nikdy. Ale je mi sedmatřicet a mladších hráčů je tady spousta.
. Dřevěné hokejky mám na tři kola, tvrdí Ručinský
"Mám s ní totiž lepší cit v rukách," říká sparťanský kapitán David Výborný.
"Hraju s touto hokejkou prakticky celý život. Bohužel firma Sherwood zkrachovala," vypráví 37letý veterán Ručinský. "Vyráběly se v Montrealu, sedmnáct let je tam pro mě speciálně dělal jeden člověk. Teď se výroba přesune jinam, otázka však je, jak ty hokejky budou vypadat."
|
