Šest bodů a deváté místo. Fanoušci čekali od Komety patrně víc. "Nedělal bych z toho ale žádnou kovbojku. Je teprve začátek a nic to neznamená. Dojem kazí hlavně porážka od Karlových Varů," míní Meixner.
Je to tak. Do té doby Kometa herním projevem budila sympatie, zvlášť po výhře ve Zlíně. Podle Meixnera je však lepší prohrát 0:7 než 0:1. "Tahle úvaha platila za nás a myslím, že platí i teď. Hráči si řeknou, že je Vary nachytaly na hruškách, podařily se jim přesilovky a jim tam nic nespadlo. Je zbytečné, aby z toho dělali závěry. Snáz se z toho otřepou," míní muž, jenž v československé nejvyšší soutěži odehrál čtrnáct sezon.
Hlavní rozdíl tkvěl v nedělním klání právě v přesilových hrách. Domácí ani jednu nevyužili, zatímco hosté se trefili pětkrát, z toho třikrát proti třem obráncům.
"Přesilovky můžete nacvičovat, jak chcete. Česká mentalita je ale taková, že se hráčům moc trénovat nechtějí. Nevoní nám stereotyp. Klíčové je podle mě vykombinovat se do šance a tu pak proměnit. Jednou se to podaří, jednou ne. Ale všeobecně mám pocit, že přesilovka pět na čtyři není až taková výhoda a zas tolik se v ní už hráčům nedaří. Už není rozhodujícím faktorem," míní Meixner.
Úspěšnost Karlových Varů proto považuje spíš za výjimku. Více ho zaujalo to, že hráči Komety se na střílení branek hodně nadřou. "Nic jim tam nepadá. Nevím, jestli je to tím, že trenér před sezonou říkal, že rozhodující je defenziva, a hráči to mají v hlavě. Rozhodující je tlak před brankou. Aktivitu v útočném pásmu by měla vyvinout celá pětka a donutit soupeře k chybám. Ale kdo ví, co se hráčům honí v hlavách," přemýšlí Meixner.
Podle něj je v Kometě dost útočně laděných hokejistů. "Pokud by měli být tlačeni přednostně do obranné fáze, nebylo by to pro ně dobré. I když z obrany se vycházet musí. Tak jsme hráli i my," připomíná mistrovskou éru Komety.
