"Rojení" uniforem a rozsáhlá bezpečnostní opatření mají na svědomí události z duelu číslo šest, kdy plzeňští diváci v pátek večer zasypali svůj vlastní led odpadky a hráči Moelleru se báli o bezpečnost svých rodin v hledišti.
"Policajty" to ale v pátek chtělo i na ledě. Včera jsme se proto zajímali, zda bude mít plzeňská krvavá bitka nějaké dozvuky v rozhodujícím sedmém duelu. Měla. Ale naštěstí jen v hledišti.
"U nás se o své děti bát nemusíte" sděloval jeden transparent. "Na ledě (malůvka krasobruslařky a skokana do vody), v hledišti (ztvárněné prase)" hlásal druhý. Kdykoli se puku dotknul kapitán hostů Martin Straka, za odměnu sklidil hromový pískot. Hvízdalo se i na další Plzeňáky, posmívalo se brankáři Cháberovi, ale nejvíce to schytal muž s píšťalkou, který ve 42. minutě po poradě s videorozhodčím neuznal gól Pardubic.
A na kluzišti? K vidění byly spíš menší šarvátky, které jen přitopily pod fanouškovským kotlem.
Když už se do sobe evidentně chtěli pustit Zohorna s Dvořákem, přispěchali rozhodčí, aby od sebe oba rváče roztrhli. O chvíli později zkusil domácí útočník Pivko "dohrát" Kováře, ale sudí neměli pochopení, poslali jej na dvě minuty vychladnout, čímž na obě střídačky vyslali jasný signál, že vyřizování účtů trpět nebudou.
Postupem času se s nepříznivým vývojem začala na pardubické hole vkrádat nervozita a na oplácení svárů nebylo pomyšlení. Myšlenky měli v poslední třetině Pardubičtí jediné: vyrovnat. A podařilo se!
V prodloužení se nečekalo nic jiného než vrchovatě taktická bitva. Bitva gradovala. Shrnuto čtyřmi slovy: nic pro slabé povahy.
