Další utkání sehraje Kometa až 25. února v České Třebové proti Pardubicím. Ale jen přátelsky. "Teď potřebujeme na hokej zapomenout," hlásil ještě po úterním duelu Jeřábek a rozpovídal se o horách.
Koho to napadlo?
Libor Zábranský přišel, jestli si nechceme vyčistit hlavu, je to vymyšlené už dávno. Vůbec tam nemusíme myslet na hokej, vezmeme si jen běžky. Nezdá se to, ale od prosince hrajeme každé utkání na doraz, pod velkým psychickým tlakem. Když ostatní týmy prohrají, nic tak hrozného se jim nestane, my museli pořád bodovat. Odpočinek od hokeje potřebujeme všichni.
Jaký máte program?
Bude to hlavně o regeneraci. Na běžkách nebudeme jezdit v nějakém extra tempu. Máme vytyčené etapy deset patnáct kilometrů denně. Ale je jedno, jestli za dvě nebo tři hodiny. Nechceme, aby se někdo zranil.
Kdo s vámi nepojede?
Z rodinných důvodů s námi nejede Sasu Hovi. Potřebuje si něco zařídit ve Finsku. Nepojedou s námi Hylák s Korhoněm, kteří se znovu připojí k olomouckému týmu. Také obránci Kempný s Ostrčilem s námi neodcestují. Jdou do Třebíče, kde naskočí do prvoligového play-off.
Čekal jste, že než pojedete na hory, budete na tom v tabulce tak dobře?
Po prvním zápase, když jsme na Kladně prohráli a měli patnáctibodovou ztrátu, to bylo hrozný. Objevily se hlasy, že už se budeme připravovat na baráž. Jak to ale bylo devět, pak šest bodů, tak se zase začalo žít.
Měl jste nějakou vizi, kam byste chtěl tým posunout do konce základní části?
My jsme chtěli, abychom měli co nejmenší ztrátu na Kladno. Začalo se dokonce spekulovat o předkole, ale buďme rádi za to, co máme.
Na Vary a Boleslav ztrácíte už jen dva body. Je to takový bonus?
Určitě a jsem hlavně rád, že ještě všichni musí hrát naplno.
Hrajete účelný hokej. Je to ten, jaký byste chtěl, nebo je to podřízené tomu, kde v tabulce hrajete?
Když se vám bude dařit a budete vyhrávat, tak se k pohlednějšímu hokeji dostanete. My musíme hrát účelně od začátku a čekat na chyby.
Je nějaký společný jmenovatel hry na spodku tabulky?
V hokejovém slangu tomu říkáme papiňák. Nad váma to stále syčí.
Psychicky to musí být náročné.
Stresuje to hrozně moc, proto jsem rád, že to na nějakou dobu skončilo.
Co je nejtěžší na hraní v papiňáku?
Neudělat chybu a mít hráče, kteří věří, že se to dá hrát na 0:0. Nechtít rozhodnout každé střídání, protože pak se udělá chyba. Jednoznačně to musí být podporované výkonem gólmana.
