Duda v utkání vstřelil oba góly, především ten první byl ukázkový. Pranic mu nevadilo, že mu na zádech visí obránce Hanzlík, vyjel zpoza branky až před gólmana, kde byli další dva protihráči, a jednou rukou z bekhendu zakončil po ledě.
Z Dudy v celém zápase sálala energie a touha po vítězství. Lidé mu to vraceli bouřlivým skandováním. "Během své profesionální kariéry jsem ještě nic takového nezažil," přiznal zkušený útočník.
Opravdu?
Jasně. To jsou momenty, na které člověk nezapomene a kvůli kterým dělá sport. Moc si toho vážím, je to zadostiučinění toho úsilí a práce, kterou tu odvádím. Plzeň je hokejové město. Pamatuju si na první okamžik, kdy jsem sem přišel. Plzeň mi dala šanci podívat se do velkého hokeje.
A vy jste se jí teď mohl odvděčit góly, které ji posunuly mezi desítku. Věřil jste v takový scénář i po nedávné domácí prohře s poslední Mladou Boleslaví?
Musel jsem. Tehdy to byla jednoduchá matematika. Pokud jsme se chtěli poprat o desítku, museli jsme vyhrávat. A navíc jsme potřebovali, aby někdo chytil černou sérii. Bylo to Brno a nám jeho výsledky pomohly. Ještě ale zbývá do konce deset kol a ve hře je třicet bodů. Podobná série může potkat ještě kohokoli.
Kdybyste však nevyhrávali, byla by vám bídná série Komety k ničemu. Kde se v Plzni pořád bere ta síla?
Všechno se odvíjí od gólmana. Horčička chytá výborně. Pak víš, že můžeš udělat chybu a on to chytne. Takhle se hraje play-off, stačí dát tři góly a vyhraješ.
Bylo vám po prohře s Boleslavi nejhůř za dobu, co vypomáháte Plzni?
Ani ne. To je hokej, prostě nám nevyšel jeden zápas. Věděli jsme, že je ještě dost zápasů na nápravu. Máme morálku, vůli. Když jsi součástí týmu, tak to tam cítíš. Jdeme si za svým cílem, jsme na dobré cestě, ale jak jsem říkal: ještě je deset kol.
U toho vy však už nebudete, na konci ledna se musíte vrátit do Chomutova. Nemrzí vás to?
Nedá se nic dělat. Zahrát si extraligu a ještě v Plzni, to je jako vyhrát ve sportce. Užívám si tu každý okamžik.
Ještě víc jste si mohl užívat, kdybyste dal Spartě hattrick. Mrzí vás to neproměněné sólo?
Kdybych neměl dřevěný ruce, tak jsem se mohl dočkat. Viděl jsem místo u lapačky, ale bohužel jsem to moc uspěchal. Škoda.
