Když včera před pátou zlínské mužstvo vypochodovalo z kabiny, byl to velmi nezvyklý pohled. Po čtyřech a půl letech ho nedoprovázel trenér Ernest Bokroš, který je podepsán pod největšími klubovými úspěchy, ale Vlach. Slovenský kouč těsně před koncem roku rezignoval, vzápětí jej nahradil jeden z nejúspěšnějších odchovanců zlínského hokeje.
„Nabídka z mateřského klubu se neodmítá. Už by nikdy nemusela přijít,“ vysvětlil Vlach, proč se v Nitře domluvil na předčasném konci.
Před premiérou Vlach vedl pouhé dva tréninky. Za tak krátkou dobu se nedá styl výrazněji změnit, proto sáhl jen ke kosmetickým změnám sestavy. Jeho výhodou je, že řadu hráčů dobře zná. V sezoně 2003–04 byl součástí mistrovské sestavy, členem širšího kádru je navíc jeho osmnáctiletý syn Roman.
Na střídačce působil klidnějším dojmem než impulzivní Bokroš, který hráčům neustále radil nebo je burcoval. Vlach většinou klidně stál a pozoroval hru, v ruce držel papír s poznámkami. Jen výjimečně se k hráčům naklonil a něco jim řekl.
Výrazněji neprožíval vítězný gól ani závěrečnou sirénu. Zatímco hráči se objímali a diváci jásali, Vlach si jen podal ruku s asistentem Stanislavem Přikrylem. „Nejsem trenér, který by dával najevo emoce. Ale radost jsem měl velkou,“ poznamenal Vlach.