Proč jste se rozhodl dát přednost Liberci před nabídkou Zlína?
Zásadní roli hrálo osobní hledisko. Moje přítelkyně pracuje v Praze, do Liberce to mám zhruba hodinu, zatímco Zlín leží mnohem dál. Kromě toho Liberec je špičkový český klub, který má nejvyšší ambice. Takže je předpoklad, že bude hrát o titul. Důležité bylo i to, že v Liberci jsem už působil, nejdu do neznámého prostředí.
Závěr sezony jste odehrál ve velkém stylu a všichni věděli, že ve Zlíně vám končí smlouva. Ozvaly se také další kluby?
Mluvilo se i o zahraničním angažmá, ale už nemá cenu to rozebírat. Od té doby, co se ozval Liberec, to bylo jednoduché rozhodování.
A co kdyby vaše přítelkyně našla práci ve Zlíně. Zůstal byste pak?
Angažmá ve Zlíně bych se nebránil. Na Zlín budu vzpomínat jenom v dobrém, byla to pro mě zajímavá štace a životní zkušenost. Můj roční pobyt mi hodně dal po osobní i sportovní stránce. Jsem rád, že jsem to zažil a mohl tady působit.
Můžete přiblížit, v čem vidíte hlavní přednosti zlínského působení?
Poznal jsem spoustu nových lidí a taky jsem prošel osobní i sportovní krizí. Začátek zlínského angažmá se mi nepovedl, musel jsem se škrábat ze dna. Jsem rád, že za podpory vedení a trenérů se mi to povedlo. A z osobního hlediska? Co si budeme povídat, vztah na dálku není zrovna dvakrát dobrý. Ale tím, že jsme tento rok přežili, se náš vztah upevnil. Psychicky mě to zocelilo. Je dobře, že jsem si tím mohl projít.
Zůstanete v kontaktu s bývalými zlínskými spoluhráči?
Určitě. Zažil jsem zlínskou partu a mohu jen potvrdit, že to, co se píše, je pravda. Je tady vynikající parta. Na kluky budu rád vzpomínat a počítám, že zůstaneme v kontaktu. Například zrovna dnes (tj. ve čtvrtek) jsem si volal s Piškotem (Pavlem Kubišem).
Před příchodem do HC Hamé jste působil v Liberci a ve Spartě, což jsou ve všech ohledech špičkové kluby. Zlín na tak vysoké úrovni není. Cítil jste velký rozdíl?
Zlínskému hokeji chybí hlavně špičková aréna, jako je v Liberci. To byl taky jeden z důvodů, proč jsem podepsal Bílým Tygrům. Zázemí tam je perfektní, obrovsky se na to těším. Co si budeme povídat, rozdíl v tom je.
Do Liberce se vracíte po dvou letech. Kolik tehdejších spoluhráčů v mužstvu zůstalo?
Já myslím, že hodně. Celý kádr znám osobně. Jen se dvěma třemi hráči jsem nikdy nehrál. I díky tomu pro mě začátek bude snazší. Nejdu do zcela neznámého prostředí jako loni do Zlína. Kromě Petra Lešky jsem tady skoro nikoho osobně neznal. Jen doufám, že nebudu potřebovat takovou dlouhou dobu, abych si na všechno zvykl, jak jsem potřeboval ve Zlíně.
Takže si především přejete, abyste na první gól v sezoně nemusel čekat až do 19. kola jako letos?
Určitě. Po dovolené jsem nabitý energií, polilo mě to novou chutí do práce. Do Liberce se velmi těším. Budu se snažit navázat na výkony, které jsem po Vánocích podával ve zlínském dresu.
Láká vás, že Liberec jde nahoru a vrcholný úspěch je nadosah?
Samozřejmě. Loni hráli čtvrtfinále, letos byli třetí, postupnými krůčky jdou nahoru. Před námi je finále, to je cíl všech lidí, co se točí kolem libereckého hokeje. To je i cíl a motivace nás hráčů.
Už jste si volal se staronovými spoluhráči?
Jsem v pravidelném kontaktu s Valdou Jirušem. Mockrát jsem to s ním rozebíral, navštívil jsem ho po vážném zranění, které utrpěl ve čtvrtfinále. S nikým jiným jsem nemluvil.
